Sborník č. 52

doménového jména přiřazeného z DNS vedeného národní doménovou autoritou), na jejímž základě dochází ke zpřístupňování informací). Na druhé straně však vyvstává otázka, zda v takovém případě dochází k nějaké modifikaci případného odpovědnost- ního vztahu, což by se následně mohlo promítnout v trestněprávní rovině s ohledem na subjekt trestného činu. V konkrétním případě si lze totiž ad absurdum představit situaci, kdy kdokoliv bude požadovat odstranění protiprávního stavu, přičemž bude docházet k devalvaci odpovědnosti na ISP z nižšího subjektu, který může být rovněž ISP, přičemž není konečný uživatelem služby informační společnosti. 3. Odpovědnost ISP Z hlediska ISP se dále v této práci zaměříme v obecné rovině nad zavedením odpo- vědnosti ISP, tj. zda ISP mají nést odpovědnost či nikoliv, a v případě kladné odpovědi se zaměříme na vymezení odpovědnostního vztahu, konkrétně zda je tato odpovědnost založena na objektivním nebo subjektivním základě. 3.1 Vymezení odpovědnostního vztahu Základní otázkou, která se nabízí, je vyjasnění, zda ISP vůbec nějakou odpovědnost mají. Při hledání odpovědi na tuto otázku je nutné přihlédnout ke všem aspektům ISP. Jelikož se jedná o definiční autority, 82 které poskytují svou komunikační strukturu ke zpracování obrovského množství dat, jejichž tvorba, zpracování a přenos probíhají prostřednictvím nejrůznějších služeb informační společnosti, lze důvodně předpoklá- dat, že v daném prostředí bude docházet k protiprávním jednáním, která svým význa- mem mohou dosáhnout společenské škodlivosti z hlediska uplatnění trestního práva. V uvedeném kontextu tedy mluvíme o tzv. kvantovosti služeb informační společnosti a s tím spojené případné anonymity jejich uživatelů, kteří se společensky škodlivého jednání mohou prostřednictvím těchto služeb dopouštět. Tyto aspekty mohou podpo- rovat jak zavedení odpovědnosti, tak i ponechání ISP mimo rámec odpovědnostního vztahu. Vzhledem k uvedené kvantovosti a anonymitě je možné ustoupit od zavedení odpovědnosti ISP, avšak na druhé straně právě tyto uvedené prvky převáží misku vah na stranu jejího zavedení. Pokud budeme hovořit pouze o jednom ze segmentů kyber- prostoru – Internetu, je tento považován za jeden z nejmasovějších nástrojů interakce vzájemných vztahů, který v současné době tvoří nedílnou součást informační společ- nosti, a jeho odstranění anebo širší omezení nepřipadá, vzhledem k jeho pozitivním hodnotám pro společnost, v úvahu. Přístup k Internetu je zprostředkováván právě poskytovateli služeb informační společnosti, a jelikož umožňuje seznání nepředstavi- telného množství informací, můžeme mluvit o svébytném neohraničeném prostoru, jehož významnost pro široké spektrum společnosti již nyní dosahuje vysokého stupně. V případě, že by tento prostor nebyl alespoň do určité míry kontrolován, nebylo by možné protispolečenská jednání v něm spáchána odstraňovat/korigovat a vzniklo by tak vakuum, v němž by nebylo možné přistoupit k právní regulaci a s tím spojeného

82 K tomuto pojmu blíže viz Polčák, R. Internet a proměny práva. Praha: Auditorium, 2012, str. 137.

44