Sborník č. 52

uplatnění odpovědnostního mechanizmu. Tento přístup pak vede k názorům o zave- dení odpovědnosti ISP, neboť právě tyto subjekty jsou vzhledem ke svému postavení 83 a nástrojům (zejména technickým) schopny fakticky zajistit fungující řád služeb infor- mační společnosti. V případě nezavedení odpovědnosti ISP by tyto subjekty oplývaly neomezenou faktickou mocí, přičemž případná jejich rezignace nebo neefektivita by způsobila kolaps celého systému. Z těchto důvodů se jeví jako optimální částečná in- gerence právní úpravy ve vztahu odpovědnosti za vztahy, které vzhledem ke své důleži- tosti podléhají jistému samoregulačnímu prvku. 84 Mimo uvedené teoretické vymezení zavedení odpovědnosti ISP nelze odhlednout od jejího faktického vývoje. Zpočátku bylo vycházeno z absolutní neodpovědnosti ISP za kvalitu informací, které pasivně hostí nebo přenáší. 85 Tento přístup je patrný i pro současné pojetí, které vychází z koncepce vyloučení odpovědnosti ISP až na specifické případy. Na základě výše uvedeného se lze přiklonit k zavedení odpovědnosti ISP. V této souvislosti pak vyvstává otázka, zda se má jednat o odpovědnost objektivní nebo sub- jektivní. Objektivní odpovědnost neboli odpovědnost za protiprávní stav je postavena na konstrukci, která váže odpovědnost za protiprávní důsledek pouze na objektivní kritéria, tzn. bez ohledu na subjekt. Jejím předpokladem není zavinění, tj. aby subjekt měl v úmyslu porušit právo, resp. zda o tom věděl, ale podstatou je, zda k porušení práva objektivně došlo, čímž byl způsoben protiprávní následek. Naproti tomu subjek- tivní odpovědnost vždy předpokládá zaviněné porušení právní povinnosti. 86 Jak již bylo výše uvedeno, bylo by vzhledem ke kvantovosti informací a relativně vysoké možnosti založení anonymních vztahů nespravedlivé požadovat, aby ISP odpo- vídali na základě objektivní odpovědnosti za faktickou nemožnost posuzovat kvalitu informací a za právní, ekonomickou a částečně i technickou nemožnost provádět tako- vou kontrolu, a to i s přihlédnutím na soukromoprávní i veřejnoprávní ochranu osob- ní integrity včetně ochrany osobnosti, soukromí, osobních údajů, práva na svobodu 83 Například k postavení doménových autorit, zejména ICANN viz Pelikánová, R. Ekonomické, právní a technické aspekty doménových jmen v globální perspektivě. 1. vydání. Ostrava: Key Publishing, 2012. Užívání webových stránek, které jsou zobrazovány prostřednictvím prohlížečů, je spojeno s doménami (tj. virtuálními prostory v Internetu), jenž jsou konstruovány hierarchicky. Internetovou doménu je mož- né si zaregistrovat, avšak pro samotný provoz webové stránky je nutno zajistit službu pro její umístění a zpřístupnění prostřednictvím Internetu – tzv. webhosting. Potřeba zavedení určitého systému a jeho kontroly vzešla po rozmachu informačních technologií a neomezenému přístupu k nim, což vedlo k je- jich masivnímu užívání. 84 K podmínce zachování systému a platnosti práva na Internetu ve spolupráci s definičními autoritami srov. Polčák, R. Internet a proměny práva. Praha: Auditorium, 2012, str. 107-112. 85 Prolomení odpovědnostního vztahu ISP je možné spojovat s rozvojem informačních technologií a je- jich využíváním. K uplatnění odpovědnosti ISP před přijetím specifické právní úpravy viz Matějka, J., Čermák, J. Odpovědnost poskytovatelů volného prostoru na Internetu za cizí obsah. In Právník, roč. 2001, č. 11. Dostupné také z http://www.itpravo.cz/index.shtml?x=48792. 86 Gerloch, A. Teorie práva. 3 rozšířené vydání. Plzeň, 2004, str. 200.

45