Sborník č. 52

byla odpovědnost ISP založena v případě porušení norem trestního práva hmotného, a to s ohledem na nutnost posouzení protiprávnosti ze strany ISP ve vztahu k případné nevědomé nedbalosti a uplatňované presumpce neviny. 107 V návaznosti na výše uvedené lze konstatovat, že nejvyšší míře uplatnění trestního postihu podléhají host provideři. Pomineme-li zcela situaci, kdy by se protiprávní- ho jednání dopustili úmyslně od počátku, 108 případně po prokazatelném uvědomění o protiprávnosti obsahu informace, mohou host provideři odpovídat z hlediska jed- notlivých skutkových podstat trestných činů obsažených v trestním zákoníku pouze za omisivní trestné činy spáchané z nedbalosti, není-li v konkrétním případě vyžadova- ná hrubá nedbalost (ustanovení § 16 odst. 2 trestního zákoníku). Host provider by tak mohl odpovídat ve formě účastenství. Lze rovněž upozornit na problematiku trestní odpovědnosti právnických osob, 109 pokud je host provider právnickou osobou. 110 4. Úvahy de lege ferenda Jednou z úvah de lege ferenda představuje možnost zavedení samostatné skutko- vé podstaty pro odpovědnost ISP ve spojení s jejich případným postihem, bude-li se jednat o právnickou osobu. S ohledem na uplatnění ultima ratio trestního práva lze spíše uvažovat o zavedení samostatné skutkové podstaty v rámci správního trestání prostřednictvím z. č. 480/2004 Sb. Je však nutné přihlédnout k povaze odpovědnosti ISP v návaznosti na ustanovení § 3 až 6 z. č. 480/2004 Sb., které svou nepřesnou transpozicí ze Směrnice vyvolává dojem, že z hlediska české úpravy dochází k založení odpovědnosti ISP, nikoliv jejímu omezení. V daném případě by bylo tedy možné uvažovat o zavedení správního deliktu či přestupku, zejména z hlediska odpovědnosti host providerů, která je dle české úpra- vy postavena na nevědomé nedbalosti, což je typický prvek pro přestupky. Do jisté míry se jeví problematickou konstrukce správního deliktu v případě právnické osoby, přičemž určující bude právě určení odpovědnosti na subjektivním nebo objektivním principu. Z hlediska výše uvedeného nastavení právní úpravy tak, že spíše lze dovozo- vat, že odpovědnost ISP se zakládá, bylo by možné přistoupit ke konstrukci subjektivní odpovědnosti s možností exkulpace. Terpve po uplatnění tohoto konceptu a v případě společenského zájmu na ochraně těchto vztahů by bylo možné uvažovat o zavedení příslušné skutkové podstaty v rámci trestního zákoníku. 107 Takové posouzení ze strany ISP by představovalo posouzení předběžné otázky, o které OČTŘ rozhoduje samostatně. 108 V takovém případě by byl v postavení (spolu)pachatele (ustanovení § 22 a 23 trestního zákoníku). 109 Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů. 110 Výklad k této problematice a vzájemným vazbám odpovědnosti host providera jako právnické osoby a trestní odpovědnosti podle zákona č. 418/2011 by přesáhl stanovený rozsah práce, přičemž na relativní novost obou institutů by bylo nutné věnovat dané problematice náležitou pozornost.

50