Sborník č. 52

motivů a předpokladů je korektní, nicméně požadavky kladené směrnicí na evrop- ské organizace kolektivní správy tyto z drtivé většiny splňují už nyní. Jejich členství v CISAC by mělo být již zárukou dodržování přísně závazných standardů a profesních pravidel této mezinárodní organizace při výkonu kolektivní správy těmito společnost- mi. Když však Komise předkládá legislativní řešení umožňující profitovat z panevrop- ského licencování autorských práv i jiným osobám od kolektivních správců odlišným a komerčně založeným, aniž by tuto jejich agenturní činnost podřídila standardům požadovaným pro činnost kolektivních správců, vnáší tímto nežádoucí diskriminaci do prostředí kolektivního výkonu práv na vnitřním trhu Unie a vystavuje ho hrozbě nekvalifikovaného působení subjektů bez potřebné míry reprezentativnosti a profesi- onálně neosvědčených. Navzdory zmíněným proklamacím se však záměr Komise právně regulovat a harmo- nizovat udělování online licencí ve vztahu k internetovým hudebním službám posky- tovaným osobami ISP nejeví být přesvědčivým ani z historické perspektivy. Vhodné a praktické právní nastavení režimu multiteritoriálního licencování hledali totiž ko- lektivní správci již v roce 2001 a dospěli nakonec k praktickému a aplikovatelnému řešení multilaterálního ujednání formulovaného v tzv. Santiago Agreement . Z důvodu neadekvátního zásahu Komise v roce 2004 do realizace této dohody pokus kolektiv- ních správců o udělování multirepertoárových licencí k online užití hudebních děl s globálním územním rozsahem pro uživatele se sídlem na území v působnosti li- cencujícího kolektivního správce ztroskotal, přičemž princip tohoto multilaterálního ujednání mohl být aplikovaný mezi kolektivními správci dodnes. 174 Právní nástroj, který Komise k dosažení požadovaných cílů zamýšlí použít je s odka- zem na výše uvedené nepřiměřený, protože český autorský zákon již nyní představuje podrobnou autorskoprávní normu, nikterak nezaostávající za mezinárodními ani unij- ními standardy ochrany a kolektivní správy autorských práv. Podrobná regulace pra- videl řízení kolektivních správců suplující legislativní iniciativu členských zemí a zba- vující zastupovanou autorskou obec autonomie v rozhodování o vlastních zájmech, je v rozporu se zásadou subsidiarity a proporcionality přijímání normativních právních aktů EU. Ve prospěch zachování uvedených zásad měl Parlament ČR možnost legisla- tivní návrh vrátit Komisi anebo napadnout projednávaný legislativní akt u Soudního dvora EU, což neučinil. Kromě uvedených formálních problémů trpí návrh směrnice, i v obsahové rovině, protože místo aby legislativní předloha poskytovala právní rámec pro licencování on- line hudebních služeb ve prospěch primárně autorů a nositelů práv, zavádí uživateli 174 Námitka Evropské komise k provádění Dohody ze Santiaga směřovala k vlastnímu kritériu pro výběr osoby poskytovatele globální a multirepertoárové licence pro online užití děl, podle kterého se určujícím pro stanovení příslušnosti osoby kolektivního správce udělovat tyto licence zvolil domicil nabyvatele licence, čímž mělo být – podle Komise v rozporu s pravidly hospodářské soutěže (zde soutěže o režijní náklady správce) a v rozporu s volným pohybem osob a služeb zabráněno svobodnému výběru osoby poskytovatele online licencí.

91