Sborník č. 52

SFEU obrátil Krajský soud v Plzni. 173 Odpověď Soudního dvoru EU na otázku před- kládajícího soudu, zda je třeba článek 53 a násl. a článek 102 SFEU (potažmo článek 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu) vykládat tak, že brání v aplikaci vnitrostátní úpravy, která vyhrazuje výkon kolektivní správy autorských práv na území státu pouze jednomu kolektivnímu správci autorských práv a tím neumožňuje příjemci služby volný výběr kolektivního správce z jiného státu Evropské unie, napoví, zda výkon kolektivní správy téhož práva ve vztahu k témuž předmětu ochrany (dílu) prováděný na určitém území jedinou osobou je z pohledu unijního práva legitimní. Z výše uvedeného kontextu je zřejmé, že závažnost vznesené předběžné otázky se neohraničuje jenom na území ČR a ani na působnost českého kolektivního správce, ale že očekávaný judikát bude významný i pro celoevropský diskurz o vhodném uspořádání kolektivního výkonu autorských a souvisejících práv, jak jej předznamenává legislativní návrh směrnice, předložený Komisí. 5. Návrh směrnice o kolektivní správě a multiteritoriálním licencování online práv Návrh směrnice upravující kolektivní správu a multiteritoriální licencování online práv na vnitřním trhu předložila dne 11. července 2012 Komise ke schvalovacímu procesu Evropskému Parlamentu, Radě EU a k posouzení národním parlamentům a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Francie, Lucembursko, Švédsko a Polsko podaly tzv. odůvodněné stanovisko pro rozpor návrhu s principem subsidiari- ty, k němuž se Komise bude kvalifikovaně vyjadřovat. První čtení návrhu v Evropském parlamentu je naplánováno na listopad roku 2013. Diskutovaný návrh směrnice ne- shledal Parlament ČR v rozporu s principem subsidiarity a Výbor pro evropské záleži- tosti Senátu Parlamentu ČR 7. listopadu 2012 pouze vzal návrh směrnice na vědomí bez zvláštního projednání. Iniciativa Komise harmonizovat pravidla pro poskytování služeb kolektivní správy, vymezujících právní rámec ve vztazích mezi autory a osobami poskytovatelů interneto- vých služeb (dále jen „ISP“), kteří umožňují svým klientům takřka neomezený přístup k chráněnému obsahu, bez dostatečných legislativních záruk ochrany práv jejich ko- lektivně zastupovaných nositelů, je obecně akceptovatelná a pochopitelná. Kolektivní správa by v intencích navrhované směrnice měla pro digitální a online užití hromadně zastupovaného repertoáru děl podle navrhovatele zajišťovat tzv. one-stop-shop osobám ISP, aby tyto nemusely uzavírat licenční smlouvy se všemi autory a nositeli práv k dí- lům, nabízeným v rámci svých služeb klientům v neohraničeném územním rozsahu. I když politické rozhodnutí Komise upravit systém kolektivní správy do uceleného legislativního rámce formou předkládané směrnice z pohledu jí veřejně deklarovaných 173 Řízení ve věci žalobce OSA-Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o.s. proti žalované Léčebné lázně Mariánské lázně, a.s., sp. zn. 19 C 61/2011 bylo do rozhodnutí Soudního dvora EU o předběžné otázce usnesením Krajského soudu v Plzni dne 10. dubna 2012 přerušeno.

90