Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

podle čl. III odst. (b), a účastenství na genocidiu podle čl. III odst. (e) a (…) pro účely závazku zabránit genocidiu. (…) Podle žalované strany je podmínkou sine qua non pro založení odpovědnosti státu předchozí prokázání, v souladu s pravidly trestního práva, individuální odpověd- nosti pachatele, který vyvolal odpovědnost státu. 181. Odlišné postupy a pravomoci tohoto Soudu a soudů a tribunálů, které soudí osoby za trestné činy, samy o sobě neznamenají, že existuje právní překážka pro Soud, aby sám nalezl, že genocida a ostatní činy vy- počtené v článku III byly spáchány. Podle svého Statutu je Soud způso- bilý provést tento úkol, když použije standard dokazování odpovídající mimořádně závažným obviněním… 182. (…) Proto Soud došel k závěru, že podle Úmluvy může vznik- nout odpovědnost státu za genocidu a spolčení k spáchání genocidia, aniž by byl jednotlivec odsouzen za tento nebo související zločin. Znaky skutkové podstaty genocidia 186. Soud poznamenává, že genocidium definované v článku II Úmluvy zahrnuje „činy“ a „úmysl“. (…) Tyto činy (…) jsou svou vlastní povahou vědomé, úmyslné a volní. 187. Kromě těchto subjektivních prvků článek II vyžaduje ještě další subjektivní prvek (mental element) , a to prokázání „úmyslu zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou“. (…) Toto se často nazývá speciální úmysl ( dolus specialis ). Nestačí, aby byly členové skupiny cílem útoku, protože patří k této skupině. Činy uvedené v článku II se musí spáchat s úmyslem zničit úplně nebo částečně chráněnou skupinu jako takovou. 190. Výraz „etnické čistky“ (ethnic cleansing) byl často používán k ozna- čení událostí v Bosně a Hercegovině, které jsou předmětem tohoto pří- padu. (…) Bude proto vhodné na tomto místě posoudit, jaký právní vý- znam může mít tento výraz. Je v praxi používán ve vztahu k určité oblas- ti, aby označil „dosažení etnicky homogenní oblasti za použití síly nebo zastrašování k přemístění osob dané skupiny z oblasti“ (…) Neobjevuje se v Úmluvě o genocidiu; návrh při přípravě Úmluvy, aby byla zařazena do definice „opatření směřující k donucení členů skupiny opustit jejich domovy, aby unikli hrozbě následného špatného zacházení“, nebyl při-

146