Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

čuje odpovědnosti Íránu, ale není přesvědčivý. Vzhledem ke všem okol- nostem, včetně neprokázanosti íránské odpovědnosti za útok na Samuel B. Roberts , nemůže Soudní dvůr dojít k závěru, že útoky na platformy Salman a Nasr byly odůvodnitelné jako reakce na „ozbrojený útok“ na Spojené státy Íránem ve formě útoku minou na loď Samuel B. Roberts . 74., 76. Soudní dvůr zde odkazuje na své rozhodnutí ve věci Některé vojenské a polovojenské činnosti v Nikaragui a proti ní , ve kterém potvrdil názor, že v obyčejovém právu „ to, zda je odpověď na [ozbrojený] útok legální, závisí na dodržování kritérií nezbytnosti a přiměřenosti opatření přijatých v sebeobraně“ (…). Jedním z aspektů těchto kritérií je povaha cíle opatření použitého při sebeobraně. (…) I kdyby Soudní dvůr tvrze- ní USA o vojenské přítomnosti a činnosti na ropných plošinách, za úče- lem diskuze, akceptoval, nemůže dojít k závěru, že by útoky na ropné komplexy mohly být odůvodněny jako opatření přijatá v sebeobraně. Podmínky pro uplatnění práva na sebeobranu jsou jasně stanoveny: jak uvedl Soudní dvůr ve svém poradním stanovisku k Legalitě hrozby nebo použití jaderných zbraní , výkon práva na sebeobranu podléhá podmín- kám nezbytnosti a přiměřenosti, které jsou pravidly mezinárodního obyčejového práva. (…) V případě jak útoku na loď Sea Isle City , tak na loď Samuel B. Roberts , není Soudní dvůr přesvědčen, že by následné útoky na ropné komplexy byly ze strany USA nezbytné v reakci na tyto incidenty. (…) 77. Pokud jde o požadavek proporcionality, Soudní dvůr uvádí, že útok ze dne 19. října 1987 by, pokud by Soudní dvůr shledal, že byl nezbytným v reakci na incident Sea Isle City jako ozbrojený útok spá- chaný Íránem, mohl být považován za přiměřený. Co se týče útoku ze dne 18. dubna 1988, Spojené státy podnikly proti Íránu kromě zniče- ní ropných plošin ještě další kroky jako zničení lodí a letadla. Taková odpověď na útok miny nespecifikovaným orgánem na jednu loď USA, která byla zásahem miny poškozena, ale ne potopena a při incidentu nedošlo ke ztrátám na životech, je Soudním dvorem zhodnocena jako nepřiměřená. 78. Soudní dvůr tedy uzavírá, že akce provedené silami Spojených států proti íránským ropným komplexům dne 19. října 1987 a 18. dub- na 1988 nemohou být podle čl. XX odst. 1 písm. d) Smlouvy o přátel-

164