Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

Otázky: 1. Jak je v praxi interpretován čl. 27 odst. 3 Charty OSN o tom, že Rada bezpečnosti rozhoduje kladnými hlasy devíti členů, včetně hla- sy všech stálých členů? 2. Kdo rozhoduje o tom, zda se ve smyslu čl. 32 Charty OSN jedná o spor? Byla žádost o poradní posudek v případě Namibie považová- na za spor? 3. Na jaká opatření se aplikuje čl. 25 Charty OSN? 4. Na základě jakých úvah se zvažuje závaznost rezoluce Rady bezpečnosti? 2.12 Nukleární testy v Pacifiku Austrálie v. Francie, Nový Zéland v. Francie Mezinárodní soudní dvůr, rozsudek ze dne 20. prosince 1974 25 klíčová slova: jurisdikce v případě již neexistujícího sporu – jednostranné právní akty – závaznost Skutkové okolnosti případu Od roku 1966 uskutečňovala Francie ve Francouzské Polynésii (atoly Mururoa a Fangataufa) sérii jaderných pokusů v atmosféře, přičemž ja- derný spad dopadal i na ca. 6000 km vzdálená území Austrálie a Nového Zélandu. Po oznámeních Francie, že bude v testech pokračovat, Austrálie a obdobně Nový Zéland začali řízení před MSD. Jelikož Francie odmítala uznat kompetenci MSD se věcí zabývat, žádali Austrálie a Nový Zéland MSD, aby prohlásil takové atmosférické testy za ilegální. Vzápětí po za- čátku řízení před MSD francouzská vláda učinila řadu veřejných prohlá- šení, ze kterých vyplýval úmysl Francie v atmosférických testech v Jižním Pacifiku, po ukončení série testů v roce 1974, nepokračovat. Soud se zabý- val právním významem těchto prohlášení, přičemž rozhodnutí v případě Austrálie i Nového Zélandu jsou totožná.

25 Oficiální citace: Nuclear Tests (Australia v. France), Judgment, I.C.J. Reports 1974, p. 253.

77