Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

„2.Všechny národy mají právo na sebeurčení; na základě tohoto prá- va svobodně určují svůj politický status a svobodně usilují o svůj ekonomický, sociální a kulturní vývoj. (…)“ 6. Jakákoliv snaha s cílem částečného nebo úplného narušení národ- ní jednoty a teritoriální integrity kterékoliv krajiny je v nesouladu s cíly a zásadami Charty OSN. Výše zmíněná ustanovení, především odst. 2, potvrzují a podtrhují, že uplatnění práva na sebeurčení je podmíněno svobodným a upřímným vyjádřením vůle národa (…). 58. Rezoluce 2625 (XXV) dále stanoví, že: „Každý stát má povinnost podporovat (…) prosazování zásad rov- nosti a sebeurčení národů v souladu s ustanoveními Charty (…)“ 28 59. Platnost zásady sebeurčení, definované jako potřebu brát v potaz svobodně vyjádřenou vůli národů, není ovlivněna faktem, že Valné shro- máždění v některých případech nedostálo povinnosti konzultace s oby- vateli daného teritoria. Tyto případy se zakládají buďto na hodnocení, že určitá populace nepředstavuje „národ“ oprávněný k uplatnění práva na sebeurčení, nebo na základe přesvědčení, že taková konzultace by kvůli mimořádným okolnostem byla zcela zbytečná … Pojem „terra nullius“ 79. Výraz terra nullius byl právním termínem zavedeným v souvislosti s „okupací“ jako jednou z akceptovaných právních možností nabývání suverenity nad územím(…) nejdůležiější podmínkou platné „okupa- ce“ bylo, že území muselo být terra nullius – územím patřící nikomu – v momentě konání, které mělo „okupaci“ představovat (…) 29 80. (…) praxe států (…) indikuje, že území obývaná sociálně a poli- ticky organizovanými kmeny nebo národy nebyla považována za terra nullius (…)

28 MSD explicitně označil právo národů na sebeurčení jako právo s účinkem erga omnes , srov. Východní Timor (Portugalsko v. Austrálie), rozsudek, ICJ Reports 1995, s. 102 odst. 29. 29 Srov. Případ Východního Grónska, P.C.I.J., Series A/B, No. 53, s. 44 a dal., s. 63 a další.

81