Scripta Juridica 5: KODIFIKACE A ROZVOJ MEZINÁRODNÍHO PRÁVA

státu, o tom svědčí i výroky objektivních orgánů, které předmětné ukončení nařizují jako předběžné opatření (order) . 4 V případě nesplnění řečené povinnosti (cessation) či nevyhovění uvedenému předběžnému opatření (order) se ovšem rozšiřují a zhoršují následky protipráv- ního činu, čímž se tato skutečnost promítne i do kvality a kvantity reparace (form and quantum of reparation) . Na druhé straně však ani ukončení daného protiprávního jednání neosvobozuje provinilý stát od řečené reparační povin- nosti, protože ta už vznikla okamžikem spáchání protiprávního činu, tedy před jeho případným ukončením a nezávisle na něm, a to jako automatický důsle- dek právě tohoto jednání (arises automatically upon commission of a wrongful act) . Institut povinnosti ukončit (cessation) protiprávní chování je funkčně totiž namířen jen proti tomuto chování, je orientován do budoucna a sledu- je opětné podřízení porušitele nadále trvajícímu příkazu primárního závazku. Naopak funkcí povinnosti reparační je pak urovnat následky toho, co už se daným protiprávním chováním stalo státu poškozeného (victim State) , a to v podobě újmy způsobené původcem tohoto chování, kterážto újma pak má tímto institutem být reparována. 5 Smyslem a cílem povinnosti upustit od předmětného protiprávního chování je tedy ukončit porušování pravidel mezinárodního práva a tím obnovit plnou společenskou efektivitu tohoto práva. To vynikne zejména u závažných poru- šení závazků plynoucích z kogentních norem obecného mezinárodního práva (serious breaches of obligations under peremptory norms of general international law) , a to v případech, kdy dochází až k přímému donucení státu-porušitele (o tom níže), zatímco povinnost reparace tohoto porušitele není na pořadu dne a tudíž její splnění není v daném kontextu zatím vynucováno. Právě ten- to aspekt přispěl k ukončení dlouho trvajícího teoretického sporu v Komisi MP , zda je předmětná povinnost (cessation) vlastně jen inherentní obsahovou stránkou primárního závazku, tedy vyplývá z jeho trvající závaznosti, anebo zda řečená povinnost je naopak součástí normativity sekundární, která svým účinkem nastupuje až v případě , kdy primární pravidlo je porušováno. 6 4 Tak ve věci personálu amerických zastupitelských úřadů v Teheránu, kterýžto personál byl od 4. 11. 1979 držen jako rukojmí íránskými ozbrojenými studenty (militant students) , srov. Diplomatic and Consular Staff (Teherán), Order of 15 December 1979, ICJ Reports 1979, p. 7; Írán však tomuto nařízení nevyhověl. 5 Problematikou obsahu povinnosti upustit od protiprávního chování se zabývá Návrh článků tzv. prvním čtení v čl. 41 s komentářem (Art. 41: Cessation du comportement illicite) , viz ACDI ( YILC ), 1993, vol. II/2, p. 57-60; v konečném znění Návrhu článků pak čl. 30 s komentářem (Art. 30: Cessation and non-repetition) , viz Report of the International Law Commission , Fifty-third session , 2001, A/56/10 , p. 216. 6 „Vue sous l’angle de la théorie juridique, la cessation peut être considérée soit comme la continuation du jeu normal de la règle ,primaire‘ (...), soit comme l’entrée en jeu de la règle ,secondaire‘ en tant qu’effet

108