Scripta Juridica 5: KODIFIKACE A ROZVOJ MEZINÁRODNÍHO PRÁVA

ně státních příslušníků poškozovaných v cizině, 38 nýbrž vůbec k ochraně bytos- tí lidských. Přispěla k tomu zpráva Mezinárodní komise pro intervenci a stát- ní suverenitu , International Commission on Intervention and State Sovereignty (ICISS), jež byla ustavena v r. 2000 z iniciativy kanadské vlády, do řečené komise pak povolána řada politiků a politologů, avšak ani jeden mezinárod- ně respektovaný internacionalista. ICISS ukončila svou analýzu následující rok (2001), 39 a to formulováním odpovědnosti státu chránit své obyvatelstvo (responsibility to protect) . Pokud by stát této odpovědnosti (povinnosti) nedbal, jsou jiní oprávněni si její splnění vynutit, a to právě institutem humanitární intervence. Zatím byla z tematiky přímého donucení probrána problematika vynucení zastavit pokračující porušování kogentního zákazu uchylování se k síle, a to sebeobranou. Tento institut ale Komise MP pojala způsobem, který je znám vnitrostátně, kde je donucení centralizováno a přísluší jen státním orgánům (státu), čímž sebeobrana − naplňuje-li též pojmové znaky − je jen přípustnou výjimkou z tam primárně normovaného zákazu. V mezinárodním právu je však donucování věcí jeho subjektů, čímž je zde institut sebeobrany normován sekundárními pravidly. O vynucení zastavit porušování kogentní normativity ochrany lidských práv pak Komise MP vůbec nepojednává, tím je též pochopitelná výše popsaná ini- ciativa Kanady − časově spadající do doby zatímního ukončení prací na téma- tu odpovědnosti států −, která pak přispěla k dnešnímu používání termínu „humanitární intervence“ (viz výše). 8. Pojem protiopatření (represálií) Represálie či protiopatření (countermeasures) jsou svépomocným donu- covacím prostředkem (self-help, acte d’auto-assistance, acte de propre justice) , charakteristickým i pro současné mezinárodní právo jakožto decentralizovaný právní systém; ve vnitrostátním právu tento institut neznáme. Spočívá v tom, že stát − po neúspěšném pokusu přimět delikventa k jednání o narovnání (repa- raci) vzniklé situace − přistoupí nakonec k protiopatřením, tedy k tomu, že rovněž neplní závazek či závazky, jejž/jež předtím tento delikvent (teď adresát řečených protiopatření) porušil, a nesplnil ani odpovědnostní právní následek, který k jeho tíži ex lege nastoupil okamžikem řečeného porušení. 38 Např. intervence Napoleona III v Mexiku (1862−1867), k níž jako záminka sloužilo trvzení, že nejsou placeny zahraniční dluhy, tedy též vůči francouzským věřitelům. 39 Blíže Kratochvíl J.: Humanitární intervence v současnémmezinárodním právu, Acta Universitatis Carolinae, Iuridica, 3/2005, str. 119, zejména str. 130.

122