Scripta Juridica 5: KODIFIKACE A ROZVOJ MEZINÁRODNÍHO PRÁVA

neboť to − a také proto, že ze strany států dosud nebylo podstatnějších připo- mínek −, 92 otevřelo znovu zájem o jeho doktrinární posouzení. 93 16. Tíseň U institutu tísně ( distress ), jakožto okolnosti vylučující protiprávnost, 94 je od předchozí situace k odlišení především to, že tu není v závažném a bezpro- středním ohrožení sám stát jako takový, ale osoba či osoby v postavení státního orgánu , kdy je ale poté příslušnému státu jeho/jejich chování přičítáno, a to jako chování odporující mezinárodnímu závazku tohoto státu. Tyto osoby ve statusu státních orgánů sice nejsou objektivně a nedobrovolně nuceny k činu, který je nakonec činem státu samotnému, ale dostávají se do situace, kdy se mají rozhodnout, zda ještě jsou s to − ovšem též při nerespektování mezinárod- ního závazku svého státu − uniknout tragickému osudu a s nimi i ti, kdo jim byli svěřeni do péče. 95 Podle názoru Komise MP je tak zbaveno protiprávnosti to chování orgánu stá- tu − tím též odvráceno přičtení takovéhoto činu státu samotnému −, když jeho rozhodnutí nerespektovat státní hranici jiného státu a překročit ji bez souhlasu územního suveréna, je odůvodnitelné stavem tísně , aby tak zachránil život svůj a osob mu svěřených. Tím zbavení protiprávnosti je tak inherentní samotnému institutu tísně. Při formulování námitek proti takovémuto pojetí, je užitečné připomenout, že také v případě lodí a letadel nestátní povahy je k aplikování institut tísně, neboť i zde se pilot letadla, kapitán lodi, posádka a další osoby na palubě mohou ocitnout v situaci, kdy jsou jejich životy, letadlo či plavidlo vystaveny krajnímu nebezpečí. Avšak zde je protiprávnost jednání při dovolání se tísně vyloučena podle práva vnitrostátního . 96 Od nepaměti je totiž tento přístup k soukromým plavi- 92 Srov. Commentaires et observations reçus des gouvernements , A/CN. 4/488 (25. března 1998), p. 92. 93 Zejména také jeho případného dovolání ze strany Izraele ve spojitosti s bombardováním pozic Hizballáhu (Hezbollah) v Libanonu, k němuž došlo v létě 2006, a to v odpověď na ozbrojené akce řečené organizace vůči izraelskému teritoriu . Anebo tu šlo o výkon práva sebeobrany, nikoliv ale proti státu Libanon, nýbrž proti − na jeho teritoriu působící − organizaci (mnohými) označovanou za teroristickou? V současnosti je konečně k posouzení turecké pronásledování kurdských teroristů operujících proti Turecku z území sousedního Iráku. 94 Art. 32 − Détresse − Rapport de la Commission du droit international sur les travaux de sa quarante-huitième session , 1996, A/51/10 , p. 159; Komise MP v podstatě charakteristiku tohoto institutu převzala i do koneč- ného znění, tam v čl. 24, srov. Report of the International Law Commission , Fifty-third session , 2001, A/56/10 , p. 189. Viz též Čepelka Č., Jílek D., Šturma P.: Mezinárodní odpovědnost , MU, Brno, 2003, str. 85. 95 Komise MP upřesňuje, že tu nejde o skutečný a volný výběr, pokud jde o to, jaké rozhodnutí v dané situaci přijmout, a že možnost jednat v souladu s mezinárodním závazkem je možností jen zdánlivou (possibilité apparente) a prakticky neexistující ( pratiquement annihilée) ; srov. ACDI ( YILC ), 1979, vol. II/2, p. 149, § 2. 96 Srov. ACDI ( YILC ) 1979, vol. II/2, p. 150, note 688.

146