Scripta Juridica 5: KODIFIKACE A ROZVOJ MEZINÁRODNÍHO PRÁVA

poznatek, jaké riziko v dané souvislosti jsou ochotny podstoupit i jiné státy. Teprve až tím jsou ale také naplněny náležitosti reciprocity, tedy i konkludent- ně sjednané smlouvy (do ut des) . Pokud jde o přelety vzdušné hranice vojenskými letadly z důvodu tísně, v té- to oblasti se dosud neustálila žádná úprava, ač Komise se domnívá, že i tady je k uplatnění institut tísně jako okolnost zakládající zbavení protiprávnosti. Zde jen smluvní úprava může vojenským letcům zabezpečit, že ten, který se rozhodl z důvodů tísně vyhledat záchranu na území sousedního státu, zde nebude jako „vetřelec“ sestřelen, 103 a stát, který toto útočiště poskytuje, nebude se obávat jeho případného zneužití k cílům jiným, tedy i nepřátelským. 104 Rozumí se, že odčinění eventuální škody, ke které by ve spojitosti s takto smluvně dojedna- ným přeletem v tísni došlo, by bylo rovněž k upravení touto smluvní cestou; pokud ovšem už to není dáno obecně platným pravidlem, jež státům a jeho orgánům přikazuje nepůsobit škodu jinému státu a jeho obyvatelstvu. Vzhledem k výše uvedeným důvodům, je jen obtížně k přijetí představa Komise MP, že institut tísně jako kategorie okolností zbavujících protipráv- nosti je v obecném mezinárodním právu ustálena natolik, že se hodí ke kodi- fikaci. Platí to i přesto, že k navrhované verzi její kodifikace (v prvním čtení) státy tehdy neuplatnily podstatnější připomínky. 105 103 V r. 1946 dvě vojenská letadla Spojených států přelétla bez předchozího povolení jugoslávskou státní hra- nici a protiletecká obrana vůči ním zahájila palbu. Jednomu letadlu se podařilo nouzově přistát, druhé se pak zřítilo. Vláda Spojených států k tomuto přeletu uvedla, že se tak stalo z důvodů krajní naléhavosti ( cas d’urgence ). Jugoslávská vláda však reagovala, že takovéto nedovolené přelety z důvodů nezbytnosti či špatného počasí bude napříště ochotna strpět jen na základě smluvního ujednání. Komise MP z toho nicméně dovodila, že obě strany pokládají takové přelety z důvodů záchrany letadla a jeho posádky za ospravedlněné; srov. ACDI ( YILC ), 1979, vol. II/2, p. 150, § 5. 104 I novější incident nasvědčuje spíše tomu, že vojenská letadla bezpečně mohou využít institutu tísně jen se svolením státu svého nouzového útočiště. Tak v případě amerického výzvědného letounu ER-3 , který v dubnu 2001 − značně poškozen po kolizi s čínskou stíhačnou − byl nucen nouzově přistát na jiho- čínském ostrově Chaj-nan, bylo až po oficiální omluvě Spojených států za „vlet do čínského vzdušného prostoru a nouzové přistání bez předběžného povolení“ propuštěno všech 24 členů posádky, viz Lidové noviny , 12. 4. 2001, str. 6; později došlo i k dohodě o předání předmětného letadla. 105 S výjimkou snad Mongolska, které vneslo bez bližšího zdůvodnění námitku proti zařazení tísně mezi okolnosti vylučující protiprávnost, obává se totiž v této spojitosti vysokého rizika nevypočitatelných a katastrofálních důsledků. Srov. Commentaires et observations reçus des gouvernements , 25. 3. 1998, A/CN. 4/488, p. 92: „La Mongolie s’interroge sur l’opportunité d’inclure une disposition relative à la détresse en tant que circonstance pouvant exclure l’illicéité.“ Pokud jde o literaturu, Komise MP téměř žádnou neuvádí. Závažné připomínky k předkládanému poje- tí má Salmon J.: Les circonstances excluant l’illicéité, in : Weil P. ( ed .): Responsabilité internationale, IHEI, Pedone, Paris, 1987, p. 116.

149