Scripta Juridica 5: KODIFIKACE A ROZVOJ MEZINÁRODNÍHO PRÁVA

Stejně jako není v rovině materiální řešen vztah mezi paralelními nároky na kompenzaci, ani zde se neřeší poměr mezi žalobami uplatněnými před různými vnitrostátními či dokonce mezinárodními instancemi. Není sporu o tom, že navržená rámcová pravidla (principy) sledují především ochranu obětí, tj. dosažení rychlé a adekvátní kompenzace škody. Jak však ukazují příklady z jiných oblastí mezinárodního práva, a to např. řešení sporů z ochrany mezi- národních investic, i dobře míněná úprava se může obrátit proti státům, které ji přijaly. V případě zmnožení (multiplikace) smluvních režimů upravujících kompenzaci a procesních postupů k jejímu vymáhání totiž hrozí, že budou uplatňovány vícenásobné žaloby proti různým osobám a státu, popř. žaloby proti jednomu subjektu před různými fóry. 139 V zájmu právní jistoty žalovaných (ale koneckonců i žalujících) by proto bylo namístě i v mezinárodních instrumentech respektovat obecné zásady litispen- dence (lis pendens) a res judicata . Vzorem mohou být např. mezinárodní úmluvy o lidských právech, které neumožňují uplatnění téže stížnosti před více meziná- rodními kontrolními orgány (např. Evropský soud pro lidská práva, Výbor pro lidská práva, apod.). Ještě před několika lety se v odborné literatuře diskutovalo o tom, zda tento kodifikační návrh Komise pro mezinárodní právo představuje nesplnitelnou misi ( mission impossible ). 140 V tuto chvíli by bylo možné s jistým uspokojením konstatovat, že obtížná mise byla splněna. Je však opravdu důvod pro takové „hlášení“ a uspokojení při pohledu na výstup práce Komise? Z výše uvedeného rozboru se podává, že předložený návrh Principů předsta- vuje velmi zajímavý instrument progresivního rozvoje mezinárodního práva, avšak provázený řadou závažných problémů. Především došlo k velkému posunu o mezinárodní odpovědnosti státu k civilní odpovědnosti provozovatelů či jiných osob. Státu však zůstala řada povinností, a to nejen pokud jde o legislativu a kon- trolu, ale i při dalších opatření s cílem včas oznámit a minimalizovat škodu. Měl by subsidiárně zajistit, aby existovaly dostatečné finanční zdroje pro kompenzaci škody na objektivním principu. Zároveň může nést mezinárodní odpovědnost za protiprávní chování spočívající v porušení prevence či jiné primární povinnosti. Vzhledem k velké obecnosti návrhu Principů a k tomu, že Komise jen dopo- ručila jeho přijetí ve formě právně nezávazného doporučení (rezoluce VS OSN), se však zdá být příliš brzy na konečné hodnocení výsledků této mise. 139 Srov. Reinisch A.: The Use and Limits of Res Judicata and Lis Pendens as Procedural Tools to Avoid Conflicting Dispute Settlement Outcomes, The Law & Practice of International Courts and Tribunals , vol. 3, No. 1, 2004, s. 37 an. 140 Srov. Dupuy P. M.: Droit international public , 4e éd., Dalloz, Paris, 1998, s. 421.

159