Scripta Juridica 5: KODIFIKACE A ROZVOJ MEZINÁRODNÍHO PRÁVA

(např. pokud by využití zvláštního práva odporovalo smyslu obecného práva nebo by negativně zasahovalo do zájmů třetích stran). 73 Kontroverzní otázkou zůstává, zda se některý z funkčně nebo teritoriální defi- novaných subsystémů mezinárodního práva může natolik vzdálit obecné úpravě, až se zcela osamostatní a změní se v tzv. zvláštní či uzavřený režim (self-contai- ned regime) . 74 Pojem byl historicky vykládán různě: v případu Wimbledon z roku 1923 75 jím Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti rozuměl soubor smluvních ustanovení týkajících se určité otázky, zde konkrétně režim plavby na Kielském kanálu; v případu Teherán z roku 1980 76 takto Mezinárodní soudní dvůr označil určitý subsystém mezinárodního práva (zde diplomatické právo), který obsahu- je samostatnou ucelenou úpravu sekundárních následků protiprávního jednání. V posledních letech nicméně pojem stále častěji slouží k popisu funkčně a někdy i teritoriálně specializovaných subsystémů mezinárodního práva, jež se podle některých názorů z vlivu obecného mezinárodního práva postupně zcela osa- mostatňují a mění se v samostatné režimy či právní systémy. Typickými příklady jsou právo lidských práv a režim WTO (funkčně), nebo evropské právo (teri- toriálně). Komise, pod vlivem svého zpravodaje Koskenniemiho, který termín uzavřený režim odmítl jako „chybný název“ (misnomer) , 77 zaujala ke konceptu skeptický postoj. Žádný subsystém nemůže podle ní zůstat součástí mezinárod- ního práva a současně být zcela nezávislý na jeho obecné úpravě. Ta zde vždy působí jako podpůrný nástroj pro případy, kdy je třeba zaplnit mezery právní regulace subsystému (gap-filling) , nebo kdy takový subsystém selže např. tím, že ho jeho tvůrci přestanou respektovat (failure of special regimes) . Druhý způsob řešení normativních konfliktů, které Komise identifikovala, spočívá v pravidlu tzv. systematické integraci (systemic integration) . 78 Jedná se o součást jedné z výkladových metod zakotvených ve VÚSP z roku 1969, kon- krétně metody systematické, na jejímž základě je při interpretaci smluv třeba 74 Více o tématu viz Simma B.: Self-Contained Regimes, Netherlands Yearbook of International Law, 1985, str. 111-136; Simma B., Pulkowski D.: Of Planets and the Universe: Self-contained Regimes in International Law, EJIL, Vol. 17, No. 3, 2006, str. 483-529; a Lindroos A., MehlingM.: Dispelling the Chimera of ’Self- Contained Regimes’ International Law and the WTO, EJIL, Vol. 16, No. 5, 2005, str. 857-877. 75 PCIJ, Case of the SS “Wimbledon”, P.C.I.J. Ser. A, No. 1, 1923, str. 23-4. 76 ICJ, Case concerning the United States Diplomatic and Consular Staff in Tehran, United States v. Iran, Judgment, I.C.J. Reports 1980, 24 May 1980, par. 86. 77 Viz UN Doc. A/CN.4/L.663/Rev.1, Report of the Study Group on Fragmentation of International Law: Difficulties arising from the Diversification and Expansion of International Law, 28 July 2004, par. 23. 78 Víc o tématu viz MacLachlan C.: The Principle of Systemic Integration and Article 31(3)(c) of the Vienna Convention, International and Comparative Law Quarterly, Vol. 54, Issue 2, 2005, str. 279-319. 73 Více o zásadě lex specialis viz Lindroos A.: Addressing Norm Conflicts in a Fragmented Legal Systém: The Doctrine of Lex Specialis, Nordic Journal of International Law, Vol. 74, 2005, str. 27-66.

48