Scripta Juridica 5: KODIFIKACE A ROZVOJ MEZINÁRODNÍHO PRÁVA

Konstatovala, že takové dohody jsou možné, nesmějí ale negativně zasahovat do práv jiných stran původní mnohostranné smlouvy, ani se týkat zásadních ustanovení této smlouvy, jež nepřipouštějí derogaci. Kromě obecných pravidel zakotvených ve VÚSP mají samozřejmě státy možnost dohodnout se na vztahu mezi následnými smlouvami k témuž předmětu při sjednání některé z nich, a to prostřednictvím tzv. konfliktních doložek (conflict clauses) . Tyto doložky mohou stanovit přednost kterékoli ze smluv, i zde ale platí, že nesmí dojít k negativním zásahům do práv třetích stran. Za poslední, čtvrtý způsob možného řešení normativních konfliktů v mezi- národním právu označila Komise hierarchizaci mezinárodního práva. Jedná se o nejteoretičtější otázku, jež byla v rámci problematiky fragmentace zpracová- vána, a i proto se k ní Komise vyjádřila jen dílčím způsobem. Přispěl k tomu též postoj států, které daly z velké části najevo, že si nepřejí, aby se expertní orgán OSN pouštěl do akademických rozborů a, tím méně, aby se snažil defi- nitivně vyjasnit problémy, k nimž státy většinou ještě nemají zformulovaný vlastní názor. Studie zabývající se hierarchií se zaměřila na tři koncepty, jež bývají spojovány s diferenciací mezinárodněprávního řádu podle různé právní síly, a to článek 103 Charty OSN, normy jus cogens a závazky erga omnes . Mezi členy Komise přitom panovala shoda v tom, že třetí koncept se od prvních dvou značně liší, neboť na rozdíl od nich nezavádí hierarchii norem v pravém slova smyslu, ale pouze indikuje rozdíly v povaze závazků z různých norem vznikajících. Všechny tři koncepty naopak sdílejí to, že se týkají substantivních norem mezinárodního práva. Event. hierarchií v oblasti institucionální, včetně někdy navrhovaného privilegia Mezinárodního soudního dvora sloužit jako univerzální orgán k řešení normativních konfliktů (např. postupem podob- ným řízení o předběžné otázce v rámci ES), se Komise vzhledem k důvodům uvedeným výše vůbec nezabývala. Článek 103 Charty OSN 84 určuje, že „jestliže by došlo k střetu mezi závazky členů OSN podle této Charty a jejich závazky podle kteréhokoli jiného mezinárod- ního ujednání, mají přednost závazky podle této Charty“. Ustanovení tedy zavádí aplikační přednost závazků z Charty, a to jak závazků přímo v ní obsažených, tak závazků vytvářených na základě jejích zmocnění k tomu povolanými orgány (konkrétně Radou bezpečnosti). Přednost se podle Komise uplatní vůči všem smluvním a také obyčejovým závazků, nejspíše − byť tato otázka není uspoko-

84 Více o článku 103 Charty OSN viz např. Bernhardt R.: Article 103, in Simma B. (ed.): The Charter of the United Nations: A Commentary, 2 nd Edition, Volume II, Oxford University Press, Oxford, 2002, str. 1292-1302.

50