Scripta Juridica 5: KODIFIKACE A ROZVOJ MEZINÁRODNÍHO PRÁVA

Svým obsahem jsou příslušným aspektům kogentně normované ochrany života člověka a jeho integrity, jakož i lidské důstojnosti věnovány i další tzv. „lidskoprávní“ úmluvy, jejichž texty rovněž vzešly z činnosti Komise pro lidská práva . Patří k nim na prvém místě ta, která podrobněji rozpracovala strán- ku psychické integrity člověka a jeho důstojnosti, tedy pozdější Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání , Convention against Torture and Other Cruel, Inhuman or Degrading Treatment or Punishment (10. 12. 1984); do r. 2006 získala 144 účastníků. Všechny smluvní úpravy ochrany lidských práv − zde uvedené, jakož i další −, 113 pokud též kodifikují (písemně vyjadřují) danou ochranu ale obecně platnou (obyčejovou, tudíž nepsanou), mají společný rys pojmové povahy. Zde je k při- pomenutí již výše a opakovaně řečené, že kodifikováním se obyčejové (nepsa- né) pravidlo neruší, nýbrž napříště aplikuje ve slovním znění dané kodifikační úmluvy či kodifikačního aspektu sjednocující (harmonizační) úmluvy určené k převzetí do práva vnitrostátního. To se však týká jen dispozice dané úpravy (řeč je o trichotomii: hypotéza, dispozice a sankce), sankční stránka nadále zůstá- vá odlišná, jak vyplývá i z následujícího. Každá smlouva je sankcionována jen právními následky inter partes povahy, zatím co kogentní normativitu provázejí právní následky erga omnes , jež se týkají všech členů mezinárodního společen- ství (viz níže). Obsah dané „lidskoprávní“ sjednocující (harmonizační) úmluvy je určen k ochraně individuálních práv konkrétního jednotlivce, naproti tomu obecně platná obyčejová normativita lidských práv slouží k ochraně člověka vůbec (lidstva, genus homo , mankind ). Zatímco do vnitrostátního práva promítnuté řečené sjednocující úmluvy provází též institut promlčení postihu trestného činu, který by jim odporo- val, kategorie zločinu podle mezinárodního práv (crime under international law) je zásadně nepromlčitelná. K naplnění skutkové podstaty tohoto zločinu se také vyžaduje jeho masové nebo systematické páchání (large-scale violations of human rights) , kterého se pojmově dopouštějí jednotlivci v postavení státních Covenant , les Etats parties peuvent prendre des mesures dérogeant aux obligations” , kteréžto místo je pak v češtině nevhodně vyjádřeno obratem „smluvní strany (mohou) přijmout opatření zmírňující ( sic ) jejich závazky“, viz č. 120/1976 Sb. Proto je nezbytné vždy konzultovat autentický text daného doku- mentu a nikdy se nespoléhat na pouhý jeho překlad, případně i oficiální. Obdobně za téže situace i Evropská úmluva ochrany lidských práv (1950) ve svém čl. 15(1) stanoví “(…) any High Contracting Party may take measures derogating from its obligations under this Convention (…)”, v českém překladu pak místo termínu „suspendování“, je zde nevhodně použito obratu „přijmout opat- ření směřující k odstoupení od závazků stanovených v této Úmluvě.“ Text viz Hýbnerová St.: Evropská ochrana lidských práv v dokumentech , Karolinum, Praha, 2002. 113 Např. též Úmluva OSN o právech dítěte , UN Convention on the Rights of the Child , CRC (20. 11. 1989), jde o úmluvu s rekordním počtem ratifikací (193, k 1. 1. 2007, z velkých států mimo zůstávají USA ).

63