Scripta Juridica 5: KODIFIKACE A ROZVOJ MEZINÁRODNÍHO PRÁVA

ní ozbrojeného boje (cessation of hostilities, formal cease-fire) budou pojednány níže. (iii) Také se neřídí Vídeňskou úmluvou (1969) sjednávání tacitních smluv (agreements not in written form) , a to podle výslovného ustanovení jejího čl. 3. Konsensus se v případě tacitních smluv totiž vytváří konkludentním chováním zainteresovaných stran (agreement by prolonged conduct, actes concluants) , čímž se pak eviduje samo toto chování. Jde tu o výslednici vzájemného chování reálného , jež nevyvolává žádné pochybnosti (unmistakable conduct) . Také nejde o pouhý tichý, tedy mlčky projevený souhlas (tacit acquiescence) , jímž smlouva nemůže vzniknout, byť by se i předpokládalo, že takovýto mlčky projevený sou- hlas byl vzájemný. Tacitních smluv takto ad hoc sjednaných je nespočet a nezříd- ka jim ani nauka nevěnuje pozornost jakožto formě smluv , protože se tu zajímá o chování jako takové, tedy též z hlediska případné jeho protiprávnosti. (iv) Dále Vídeňská úmluva o smluvním právu (1969) ve svém čl. 73 stano- ví, že se její ustanovení nedotýkají žádné otázky v problematice sukcese stá- tů, odpovědnosti států, jakož i neprejudikují žádnou otázku, která by mohla vzniknout ve spojitosti s vypuknutím nepřátelství mezi státy. 4 Smyslem této stipulace je skutečnost, že se v těchto thematických oblastech smlouvy uzavírají způsobem odlišným. Tak u sukcese států se tam objevující základní instru- ment, a to tzv. nástupnická dohoda (devolution agreement) , sjednává na prin- cipu „oferta a akceptace“. V oblasti odpovědnostní problematiky je dominu- jící formou rozhodnutí objektivních orgánů, které má však smluvní základ, neboť mu musí předcházet sjednání kompromisu (compromis) , tedy smlouvy, jejíž sjednání má nejrůznější podobu. Pokud jde o situaci, danou vypuknutím nepřátelství mezi státy, není k aplikování požadavek, vyjádřený v čl. 52, že smlouva nesmí být sjednána za podmínek uchylování se k síle, což naopak jsou veškerá negotia belli . Odlišná je pak okolnost, kdy jde o sjednání smlouvy o právních následcích postihujících agresora, jak výslovně stanoví čl. 75. 5 Jakkoli je formulace před- mětného článku dost vágní, protože nevyjadřuje důsledky současného donuco- vacího systému kolektivní bezpečnosti OSN − je-li ovšem též akceschopný −, kterýžto systém jakékoli smluvní ujednání s agresorem už pojmově vylučuje, 4 Art. 73 − Cases of State succession, State responsibility and outbreak of hostilities − The provisions of the present Convention shall not prejudge any question that may arise in regard to a treaty from a succession of States or from the international responsibility of a State or from the outbreak of hostilities between States. 5 Art. 75 − Case of an aggressor State − The provisions of the present Convention are without prejudice to any obligation in relation to a treaty which may arise for an aggressor State in consequence of measures taken in conformity with the Charter of the United Nations with reference to that State‘s aggression.

68