Scripta Juridica 5: KODIFIKACE A ROZVOJ MEZINÁRODNÍHO PRÁVA

není, i tak ještě projeví zájem na uvedení obsahu do života v té době nicotné smlouvy, bude mít řečená smlouva nicméně od chvíle své ratifikace účinky smlouvy normální. Není bez zajímavosti, že Komise MP, která připravila komentář k jednotli- vým článkům úmluvy, uvádí v něm jediný příklad z praxe, a to donucení čs. prezidenta E. Háchy v Berlíně (15. 3. 1939) k podepsání smlouvy o zřízení tzv. Protektorátu Čechy a Morava; současně ale Komise MP také konstatuje ( YILC, 1966, II, p. 245-6, para. 1.), že jde o příklad smíšené povahy, neboť ve stejné době některá místa už byla německými vojsky obsazena. 8 K pozastavení je skutečnost, že komentář Komise MP k čl. 52 Vídeňské úmlu- vy (1969) v této souvislosti neuvádí příklad Mnichovské dohody (1938), 9 ač od jiné − nás se rovněž týkající − události zřízení tzv. Protektorátu, kterou v sou- vislosti s čl. 51 Komise MP výslovně uvádí, uplynulo jen zhruba půl roku. Je totiž nepochybné, že ustálení kogentního zákazu uchylování se k síle v mezi- válečném období, pojímá − vedle zákazu vlastního použití síly − i zákaz hroz- by jejího použití, což (vedle verbální pohrůžky) zahrnuje i demonstraci síly k účelům zastrašení, kam spadá takovéto zastrašování k vynucení si sjednání konkrétní smlouvy. Text čl. 52 však nepoužil odkazu na řečený kogentní zákaz síly, nýbrž jako důvod neplatnosti takto vynucené smlouvy uvedl „porušení zásad mezinárodního práva vtělených (embodied, incorporés) do Charty OSN“ (tam v čl. 2, odst. 4). Spíše se totiž rozumí, že tím Charta OSN již existující pozitivněprávní obecně platný kogentní zákaz uchylování se k síle ve zobecně- ném vyjádření do Charty inkorporovala či recipovala, nikoliv tedy, že by tento kogentní zákaz teprve v r. 1945 konstituovala (což ostatně smlouva ani činit nemůže). Tedy i konstituovala zákaz hrozby použití síly, čímž by až poté tento zákaz hrozby vstoupil do obyčejového obecně platného práva; vlastním smyslem poválečných Mezinárodních vojenských tribunálů (Norimberk, Tokio) totiž právě bylo trestně postihnout hlavní původce 2. sv. války, jejíž rozpoutání už v té době bylo kogentně zakázáno. Mnichovskou dohodu už tedy v době jejího uzavření pojmově provází absolutní neplatnost, a jen právně-formalistický přístup tako- vouto neplatnost spojuje až s rokem přijetí Charty OSN, 1945 ( YILC, 1966, II, p. 247, para. 8). Tento formalismus se právě také uplatnil při koncipování textu příslušné- ho komentáře Komise MP , čímž příklad Mnichovské dohody tam není uveden.

8 Ostrava a Místek, http://www.radio.cz/fr/article/51796 9 Agreement reached on September 29, 1938, between Germany, the United Kingdom, France, and Italy , http://web.jjay.cuny.edu/~jobrien/reference/ob66.html

71