ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

Ovšem byl bych dalek toho, aby procesní předpisy, resp. trestní řád určoval krité ria pro výběr konkrétního institutu, jelikož v každém případě bude výběr mezi nimi záležet na individuálních okolnostech. Na některého svědka bude efektivněji působit krátkodobé omezení osobní svobody, na jiného naopak zásah do jeho majetkové sféry. Trestní řád by však měl stanovit již zmíněnou povinnost, dle které by v rozhodnutí o předvedení nebo uložení pořádkové pokuty měly být uvedeny úvahy o výběru da ného zajišťovacího institutu. Ostatně pečlivé a přesvědčivé odůvodnění je nezbytné již z toho důvodu, že svědek nemá přístup do trestního spisu a toto rozhodnutí bude je diným podkladem, z něhož se seznámí s úvahami, které vedly k upřednostnění předve dení před uložením pořádkové pokuty, nebo naopak, což může mít vliv na případnou obranu před tímto postupem. Pakliže řádně předvolaný svědek neuposlechne předvolání, dopustí se pořádkové ho deliktu. Např. Zdeněk Fiala a Pavel Mates jej v obecné rovině vymezují jako „ po rušení procesní povinnosti, kterou má určitý subjekt ve vztahu k orgánu, který dané řízení vede. 12 Rovněž lze poukázat na definici Heleny Práškové, která se týká tzv. správních pořádkových deliktů, avšak je obecně použitelná i ve vztahu k uvažovanému tématu: „ Pořádkovým deliktem se zpravidla rozumí nesplnění procesní povinnosti uložené právním předpisem stanoveným způsobem, za který správní orgán ukládá povinné osobě pořádko vou sankci, nejčastěji pořádkovou pokutu. Porušením procesní povinnosti dochází k maření nebo ztěžování postupu upraveného správním právem.“ 13 Subjektem pořádkového deliktu může být fyzická nebo právnická osoba, přičemž ve vztahu k řešenému tématu jím bude výhradně fyzická osoba, jelikož nepřipadá v úvahu, aby svědkem byla právnická osoba. Z hlediska subjektivní stránky se u svědka vyžaduje zavinění. 14 Objektivní stránka spočívá v porušení procesní povinnosti sta novené právními předpisy, přičemž je vyžadováno, aby příkaz, který svědek zaviněně neuposlechl, nebo výzva, které bez dostatečné omluvy nevyhověl, mu byly dány v sou ladu s trestním řádem. 15 A konečně objektem pořádkového deliktu je zájem na řádném průběhu a dosažení účelu prováděného řízení. 16 Jak uvádí Zdeněk Fiala a Pavel Mates, účelem postihu za spáchání pořádkového deliktu není primárně represe, ale donucení k splnění procesních povinností: „ Na roz díl od ostatních typů deliktů mají pořádkové delikty výlučně procesní povahu – stíhají poru šení procesní povinnosti, má-li jednání pachatele za následek ohrožení, ztížení, narušování či maření procesních postupů. Účelem tohoto postihu není primárně represe, tj. potrestání 12 FIALA, Zdeněk, MATES, Pavel. Aplikační problémy spojené s § 66 odst. 2 TrŘ. Trestněprávní revue . Praha: C. H. Beck, 2023, roč. XXII, č. 4, s. 212. 13 PRÁŠKOVÁ, Helena. Základy odpovědnosti za správní delikty. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 151. 14 Josef Staša poukazuje na to, že názory ohledně vyžadování zavinění se různí. Podrobněji srov. STAŠA, Josef. Tzv. pořádkové správní delikty. In: MATES, Pavel. Základy správního práva trestního. 7., přepraco vané vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 217-218. 15 Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 12. 2014, sp. zn. 6 To 72/2014. 16 FIALA, Zdeněk, MATES, Pavel. Aplikační problémy spojené s § 66 odst. 2 TrŘ. Trestněprávní revue. Praha: C. H. Beck, 2023, roč. XXII, č. 4, s. 212.

231