ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

uplatnění, způsoby doručování rozhodnutí. Dále by procesní předpisy měly určit pří slušné orgány veřejné moci, které budou převedení provádět, přičemž podrobnější úprava by měla být upravena ve zvláštních zákonech, např. v zákonu o Policii České republiky. 27 Z hlediska formálních náležitostí by rozhodnutí o převedení mělo mít písemnou formu a mělo by mít běžnou strukturu, tj. výrokovou část, odůvodnění a poučení o opravném prostředku. Z hlediska obsahových náležitostí by mělo zejména obsa hovat (i.) kdo má být předveden, (ii.) kdy má být předveden, (iii.) k jakému orgánu veřejné moci má být předveden, (iv.) v jakém procesním postavení má být předveden, (v.) za jakým účelem má být předveden, (vi.) v jaké věci, (vii.) úvahy orgánu, který roz hodnutí vydal, jednak ohledně vydání tohoto rozhodnutí, a jednak ohledně důvodů, pro které bylo přistoupeno k předvedení a nikoli k uložení pořádkové pokuty. Trestní řád je i ve vztahu k předvedení svědků bohužel velmi strohý. Ustanovení § 98 TrŘ toliko stanoví, že svědek, který se bez dostatečné omluvy nedostaví, ač byl řádně předvolán, může být předveden, na což musí být v předvolání upozorněn. V uve deném ustanovení je pak dále obsažena zvláštní úprava pro příslušníky ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů v činné službě. Pokud se nedostaví na předvolání, je nutno požádat jejich velitele nebo náčelníka, aby sdělil důvod, proč se nedostavili, popřípadě aby je dali předvést. Z hlediska uvažovaného tématu účasti svědků v soudní fázi trestní ho řízení lze dále odkázat na § 183 odst. 1 TrŘ, dle kterého kdykoliv v průběhu řízení před soudem může předseda senátu požádat policejní orgán o opatření jednotlivého důkazu, o předvedení osoby nebo za podmínek § 62 odst. 1 TrŘ o doručení písemnos ti, přičemž policejní orgán je povinen mu urychleně vyhovět. Ostatní z výše uvedených požadavků trestní řád neobsahuje. Trestní řád tak ani výslovně nestanoví, o jaký druh rozhodnutí se v případě předvedení jedná. V pod mínkách trestního řádu jde o opatření, proti kterému nelze podat opravné prostředky. Např. Josef Baxa poukazuje na to, že opatření jsou považována za zcela neformální úkony spíše organizačně-technické a operativní povahy, přičemž obsahové a formál ní náležitosti (jsou-li jaké) jsou ponechány úpravě podzákonných, mnohdy vnitřních norem, opatření nelze napadat opravnými prostředky a jen výjimečně se lze zvláštním postupem domáhat jeho přezkoumání (žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu a státního zástupce dle § 157a TrŘ, žádost o přezkoumání opatření předse dy senátu v hlavním líčení senátem dle § 203 odst. 3 TrŘ apod.) nebo nesouhlasem s nimi vyvolat rozhodnutí ve formě usnesení. 28 S ohledem na to, že předvedení směřuje k omezení osobní svobody, považuji opatření jako druh rozhodnutí, kterým se prová dí, za zcela nevyhovující.

27 Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. 28 BAXA, Josef. Rozhodnutí v trestním řízení. In: ŠÁMAL, Pavel, MUSIL, Jan, KUCHTA, Josef a kol. Trestní právo procesní. 4., přepracované vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 436.

236