ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

4. PODMÍNKY ZAJIŠTĚNÍ NÁHRADNÍ HODNOTY CONDITIONS FOR SECURING REPLACEMENT VALUE Vladimír Pelc Předkládaný text je kritickým příspěvkem k institutu zajištění náhradní hodnoty, což je institut, který je v trestní praxi stále více využíván, avšak v nauce jeho systema tické zpracování dosud chybí. Ukazuje se, že velkým aplikačním problémem je zde nutnost přímého použití některých základních zásad trestního řízení, zejména zásady rychlosti, a zásady přiměřenosti, především ve vztahu k principu presumpce neviny. Autor identifikuje a rozebírá tři základní problémy, které spadají do rámce podmínek zajištění náhradní hodnoty. Za prvé jde o rezignaci na prokazování spojitosti náhradní hodnoty a kriminálního výnosu nebo nástroje. Druhým problémem je aplikace zásady přiměřenosti. Za třetí jde o zásadu rychlosti, která bývá – na rozdíl od jiných oblastí trestního procesu – nebývalo často porušována. The present text is a critical contribution to the institute of collateral value, an institute that is increasingly used in criminal practice, but its systematic treatment is still lacking in doctrine. It turns out that a major application problem here is the necessity of direct application of some basic principles of criminal procedure, in particular the principle of speed, and the principle of proportionality, especially in relation to the principle of presumption of innocence. The author identifies and discusses three basic problems that fall within the framework of the conditions for securing surrogate value. The first is the resignation to proving the link between the surrogate value and the criminal proceeds or instrumentality. The second problem is the application of the reasonableness principle. The third is the principle of speed, which, unlike in other areas of criminal procedure, has not been frequently violated. 4.1 Úvodem Tradiční březnová konference katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy letos zvolila téma (ve své podstatě) velmi úzké. Svým způsobem to připomí ná březnovou konferenci z roku 2016, jejímž smyslem bylo mimo jiné vzpomenout na profesora Antonína Růžka, který by v ten rok oslavil sté narozeniny. Tehdy bylo téma konference de facto ohraničeno otázkami, které byly předmětem jeho vědecké ho zájmu, a v nichž posunul ty hranice dosavadního poznání. 1 Nutno říci, že i letos se úzce zvolené téma vyplatilo a celá konference se nesla nejen v duchu kvalitních přednesů jednotlivých řečníků, ale docházelo i k četným diskuzím a polemikám, které odhalily mnohé dosud v trestní nauce neprobádané problémy a otázky, jimiž se bude nutné zabývat.

1 Výstupy z této konference byly publikovány v knize, která vyšla z kraje následujícího roku: JELÍ NEK, Jiří. a kol. Trestní právo procesní – minulost a budoucnost. Praha: Leges, 2017, 440 s.

54