ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

maticky považována za důkaz. Aby mohla být totiž stopa považována za důkaz v práv ním smyslu, musí splňovat několik kritérií: 1. Relevance: Stopa musí být relevantní pro případ, tj. musí mít přímou nebo nepřímou vazbu na trestný čin, pachatele nebo oběť. 2. Důvěryhodnost: Musí být ověřitelná a důvěryhodná. To zahrnuje schopnost spolehlivě identifikovat původ stopy a zajistit, aby nedošlo k její kontaminaci, modifikaci, potlačení atd. 3. Přijatelnost u soudu: Stopa musí být shromážděna, zpracována a prezento vána v souladu s právními normami a procedurami, aby byla přijatelná jako důkaz v soudním procesu. Pokud stopa tyto požadavky nesplňuje, nemusí být považována za platný důkaz, i když může být stále užitečná pro vyšetřování, kdy na základě zjištění určité stopy může dojít ke shromáždění jiných stop, které budou jako důkazy proveditelné. Fyzické a jiné objekty včetně datových jsou jako stopa relevantní a mohou být důkazem, jsouli procesně proveditelné a získané zákonným způsobem. Prvá podmínka znamená, že to, co má být důkazem a je prozatím stopou, je smyslově seznatelné, pře zkoumatelné a interpretovatelné. Zákonnost opatření stopy či důkazu je samostatná a někdy dosti složitá podmínka. 7 Důkaz je pojem právní. Podle § 89 odst. 2 věta prvá trestního řádu: „ za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci, zejména výpovědi obviněného a svědků, znalecké posudky, věci a listiny důležité pro trestní řízení a ohledání. “ Pro české procesní předpisy je typický přístup neomezené formy důkazů, přičemž zde podává trestní řád demonstrativní výčet důkazních prostředků, které slouží v trestním řízení k dokazová ní skutečností, jež jsou jeho předmětem, a umožňuje uplatnit důkazní aktivitu stran. „Důkazem se obvykle rozumí výsledek činnosti orgánu činného v trestním řízení při dokazování (např. obsah výpovědi vyslýchané osoby, obsah listiny, výsledek znaleckého zkoumání, odpověď znalce na položené otázky, výsledek získaný ohledáním atd.) .“ 8 Slovo „ obvykle “ znamená, že důkaz může být opatřen i činností „ protistrany “, tj. obviněným, a to podle § 89 odst. 2 věta druhá trestního řádu ze kterého vyplývá, že „každá ze stran může důkaz vyhledat, předložit nebo jeho provedení navrhnout.“ Zde pak vzniká řada problémů jako například, že ze stejných stop jsou dovozovány různé závěry, případně že každá ze stran (obžaloba, obhajoba) pracuje s jinou množi nou stop, potažmo důkazů. Markantní to je v oblasti digitálních stop, a to vzhledem k jejich vlastnostem – viz dále.

7 SMEJKAL, Vladimír., SOKOL, Tomáš. Od digitálních stop k digitálním důkazům aneb není všechno zlato, co se třpytí. In: Sborník XX. ročníku mezinárodní konference Information Security Summit (IS2) , 29. – 30. května 2019, Praha. TATE International, s.r.o., s. 215-225. 8 ŠÁMAL, P. a kol. Op. cit. 4, s. 1333.

71