ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

opatrují orgány činné v trestním řízení hodnověrné informace o určité minulé události či o jiné skutečnosti významné pro trestní řízení, z nichž pomocí logického postupu odvozují úsudek o předmětu dokazování. Činí tak z důvodu, aby bylo jejich rozhodování dostatečně podložené, odůvodněné a přezkoumatelné. Dokazováním v procesním trestním právu se tedy rozumí zákonem upravený postup orgánů činných v trestním řízení, jehož cílem je umožnit těmto orgánům poznání skutečností důležitých pro jejich rozhodnutí, tedy vyhle dat důkazy o nich, tyto důkazy provést, získané poznatky procesně zajistit a zhodnotit.“ 4 Dokazování je tedy, sumárně řečeno, proces, který usiluje o prokázání toho, co je nezbytné pro rozhodnutí o případné vině či nevině obviněného. Základním prvkem dokazování je důkaz. Ovšem od informace, která může být stopou, k důkazu je – ze jména v digitálním světě – docela dlouhá cesta. A zatímco v klasickém světě fyzických stop se umíme poměrně dobře orientovat, v oblasti digitálních stop to je jinak – nej prve byly podceňovány a opomíjeny, nyní se z nich stala modla, která je mnohdy přijímána nekriticky a chybně interpretována. 6.3 Od stopy k důkazu „ Pojem kriminalistická stopa lze vyjádřit jako změnu v materiálním prostředí nebo ve vě domí člověka, která souvisí příčinně, místně nebo časově s kriminalisticky relevantní událostí, je zjistitelná, zajistitelná a využitelná současnými metodami, prostředky a postupy. “ 5 I když lze v kriminalistické literatuře nalézt řadu definicí kriminalistických stop, lze se prakticky ve všech definicích setkat se třemi podmínkami, které musí určitý od raz vlastností splňovat, aby měl charakter kriminalistické stopy. Zmíněné tři podmínky lze formulovat následovně: 1. Vzájemné působení objektů (změna) musí být v souvislosti s kriminalisticky rele vantní událostí. Souvislost je přitom chápána především jako příčinná, ale v úva hu přichází i souvislost místní, časová, případně jiná. 2. Vzájemné působení objektů (změna) musí existovat alespoň od svého vzniku do zjištění. Zmíněná podmínka je logická, protože neexistující změnu nelze pocho pitelně využít. 3. Vzájemné působení objektů (změna) musí být vyhodnotitelné současnými krimi nalistickými metodami a prostředky. Jedná se o podmínku, která se bezprostředně vztahuje ke znalecké činnosti spojené se zkoumáním a vyhodnocováním krimi nalistických stop. Pokud nelze získat z nalezených a zajištěných změn potřebné kriminalisticky relevantní informace, nemá taková změna prakticky upotřebitelný význam. V této podmínce se odráží i faktický vývoj v oblasti vědy a techniky. 6 Stopa je pojem technický, byť i v tomto případě se mnohdy používá pojem „ důkaz “. Jedná se ale o zkreslenou interpretaci, neboť ne každá stopa může být auto 4 ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní řád I. § 1 až 156. Komentář. 7. vydání. Praha. C. H. Beck, 2013, s. 1313–1314. 5 PORADA, Viktor a kol. Op. cit. 1, s. 113. 6 PORADA, Viktor a kol. Op. cit. 1, s. 112–113.

70