ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

Z hlediska vztahu důkazu k dokazované skutečnosti je situace v analogovém a di gitálním světě odlišná. Ve fyzickém, analogovém světě se snadněji provádí zjištění a za jištění stop i jejich interpretace (jakkoliv jsou výjimky – pachové stopy, fyziodetekce). Kriminalistické digitální stopy nejsou okem viditelné, k jejich zachycení a ohledání je třeba používat zařízení výpočetní techniky a interpretace těchto stop je prakticky výlučně předmětem znaleckého zkoumání. Přímý důkaz přímo potvrzuje nebo vyvrací hlavní dokazovanou skutečnost a umož nuje učinit přímý poznatek o tom, zda se stala, popřípadě existuje, nebo se nastala či neexistovala. Např. výpověď svědka, který byl přímo účasten dokazované skutečnosti, tuto vnímal svými smysly a na základě tohoto vnímání je mu znám její průběh. Přímý důkaz je vždy bezprostředně spojen s dokazovanou skutečností. Nepřímý důkaz je takový, kterým se dokazuje skutečnost jiná (skutečnost vedlejší, ale související se skutečností hlavní), ze které ale lze usuzovat na skutečnost hlavní. Např. daktyloskopické otisky obviněného na vražedné zbrani sice nedokazují, že obvi něný spáchal čin vraždy, ale dokazují, že tuto zbraň držel. Podobně mechanoskopické stopy mohou spolehlivě prokázat pouze to, že daný trestný čin byl proveden určitým nástrojem. Nevypovídají však nic o tom, kdo trestný čin spáchal. V některých případech se v praxi vyšetřování a dokazování využívá nepřímé pozná ní (nepřímých poznatků), například vyšetřovatel, který zkoumá, zda podezřelý spáchal určitý trestný čin, dochází ke skutkovému zjištění vyvozováním důsledků z premis, které mu poskytují důkazní prostředky (například listiny, výpovědi svědků, doličné předměty, stopy) a obecné vědomosti o společenských a přírodních zákonitostech. 21 „ Přímým důkazem je ten, kterým se dokazuje přímo vina nebo nevina obviněného (hlavní skutečnost). Nepřímým takový, kterým se dokazuje skutečnost jiná (vedlejší), ale taková, ze které lze usuzovat na skutečnost hlavní. […] Dokazování nepřímými důkazy je nesnadnější než dokazování důkazy přímými. Je to důsledek samotné povahy nepřímých důkazů, tj. jejich nepřímého vztahu k dokazované skutečnosti. Neméně složité a obtížné je též zjišťování souvislosti nepřímého důkazu se skutečností hlavní. Jediný nepřímý důkaz sám o sobě nestačí k důkazu hlavní skutečnosti; tu může prokázat jen ve spojení s jinými, zpravidla přímými důkazy. Při nedostatku přímých důkazů praxe požaduje větší množství těchto nepřímých důkazů tak, aby tvořily uzavřený „řetěz“, tj. bez mezer, jenž pak sám o sobě nevyžaduje přímého důkazu. Význam nepřímého důkazu je ovšem zpravidla určen jeho místem v řadě jiných nepřímých a přímých důkazů, jeho spojitostí a vztahem k těmto důkazům. “. 22 Ke stopám v kyberprostoru budeme počítat v souladu s výše uvedenou definicí kriminalistických stop všechny záznamy o činnosti hardware a software, které přímo či nepřímo souvisí s jednáním člověka. I v tomto případě lze dle názoru autora některé 21 PORADA, Viktor a kol. Op. cit. 1. 22 FENYK, Jaroslav, CÍSAŘOVÁ, Dagmar, GŘIVNA, Tomáš a kol. Trestní právo procesní. 7. vydání. Praha. Wolters Kluwer ČR, 2019, s. 360.

78