ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

kyberstopy považovat za důkazy přímé, ve většině případů se ale bude jednat spíše o důkazy nepřímé. Příkladem přímého důkazu může být situace, kdy je prokázáno, že se pachatel ze svého počítače, resp. pod svým uživatelským jménem přihlásil do bankovního infor mačního systému a převedl na svůj účet neoprávněně peníze z účtu jiného. Důkazem může být záznam v logu IS banky, který jednoznačně propojuje osobu, činnost a násle dek. Jednání, které je v podstatě ekvivalentem situace, kdy pokladník sáhne do vlastní pokladny a odnese si peníze jemu svěřené, je v kyberprostoru spíše ojedinělé. Spíše se setkáme s variantou, kdy se pachatel vydává za jinou osobu nebo zcela skrývá to tožnost. V takovém případě se přesouváme do oblasti důkazů nepřímých, které nám umožní identifikovat pachatele a přiřadit nelegální transakci jemu. Z vlastní praxe autor může uvést příklady nepřímých důkazů v podobě výpovědi svědků o tom, že se pachatel na čin připravuje, stopy o zkušebních transakcích, které zkoušel v testovacím prostředí IS, ale třeba i nosič dat s konkrétní transakcí nacházející se v jeho stole. Jak ale vyplývá již z výše uvedeného, vlastnosti digitálních dat mohou způsobit, že: a) ze stejných stop jsou dovozovány různé závěry (např. dokazování určitých sku tečností na základě metadat 23 ), b) každá ze stran (obžaloba, obhajoba) pracuje s jinou množinou stop, potažmo důkazů (toto se může stát v důsledku selektivního vyhledávání důkazů, např. na základě klíčových slov nebo pouze z určité podmnožiny dat – neúplné nebo nepřístupné soubory). Ad a), kdy ze stejných stop jsou dovozovány různé závěry, se jedná typicky o situa ce, pokud z obsahu (nejen) digitálních stop jsou dovozovány skutečnosti, jež mají slou žit jako důkazy o tom, že se určitého jednání dopustila určitá osoba (např. vytvoření dokumentu nebo jeho modifikace). Přitom vzhledem k snadnosti podvržení či změny v těchto stopách nelze takový důkaz považovat – bez existence dalších důkazů z „ ne digitálního “ světa – za důkaz, který by nebylo možno zpochybnit – k tomu viz dále. Ad b), kdy každá ze stran (obžaloba, obhajoba) pracuje s jinou množinou stop, potažmo důkazů, se jedná například o případy, pokud jsou ze zajištěného nosiče dat (např. pevných disků) selektivně vybrány soubory obsahující data (typicky na základě vyhledávání klíčových slov dle zadání policie znalcem). Přitom jiné vyhledávání na zá kladě jiných klíčových slov nebo bez nich (na celé množině dat) přinese další výsledky, které mnohou být v rozporu s předchozími vyhledanými stopami. Jinou variantou je

23 K možnosti jejich snadné, vědomé či nevědomé modifikace viz SMEJKAL, Vladimír, VALÁŠEK, Michal. Co všechno lze falzifikovat v ICT aneb důkazy nejsou vždy důkazy. In: NĚMEC, Miroslav, SUCHÁNEK, Jaroslav (ed.). Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké kriminalistické konference „PO KROKY V KRIMINALISTICE 2017“ konané na Policejní akademii České republiky v Praze ve dnech 12. – 13. 9. 2017. Praha. Policejní akademie České republiky v Praze, 2018, s. 253–272.

79