ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

zpřístupnění zaheslovaných nebo zašifrovaných souborů, k nimž má přístup pouze omezený okruh osob – např. obviněný.24 Z různých stop mohou být dovozovány rozdílné závěry z několika důvodů: • Různé interpretační dovednosti: různí kriminalisté, znalci nebo policisté mo hou mít odlišné zkušenosti nebo odborné znalosti, což může vést k rozdílným interpretacím stejných dat. • Nedostatečný kontext: digitální stopy mohou být oproti stopám analogovým interpretovány častěji odlišně, pokud chybí kontext nebo doplňující informa ce, které by pomohly objasnit situaci. • Technologické omezení: omezení či odlišnosti použitých technologií nebo po stupů mohou vést k různým zjištěním ze stejných dat, resp. jejich interpretacím. • Různé analytické metody: existují různé metody a přístupy k analýze dat, a ka ždý může poskytnout odlišný pohled na stejnou stopu. • Předsudky a zkreslení: interpretace mohou být ovlivněny subjektivními před sudky, předpoklady nebo očekáváními vyšetřovatele (viz často opomíjený po žadavek dle ust. § 2 odst. 5 věta třetí trestního řádu nebo nevhodná práce s kriminalistickými hypotézami). K výše uvedenému lze uvést nález Ústavního soudu, podle kterého „důkaz musí být odrazem skutečných událostí a situací, což má garantovat, aby byl jednotlivec uznán vinným na podkladě objektivních a skutečnosti odpovídajících zjištění, protože pouze ona jsou způsobilá ospravedlnit krajní opatření spočívající ve zbavení jednotlivce jeho osobní svobody. Právě z tohoto důvodu lze formulovat určité principy vážící se k provádění a hod nocení důkazů, např. princip opomenutého důkazu, princip možnosti verifikace důkazů směřujících proti obžalovanému, zásadu zákazu deformace důkazů či zákaz vyvozování z důkazu takových skutkových zjištění, která při racionálním zhodnocení z provedeného důkazu nevyplývají a nejsou podporována ani obecnou zkušeností.“ 25 Citovaný nález Ústavního soudu je zajímavý tím, že zde lze částečně nalézt para lelu mezi světem hmotným (důkaz v podobě ztotožnění mechanoskopických stop) a digitálním (důkaz metadaty). Soud cituje názor státní zástupkyně, která upozornila, že „ mechanoskopické stopy mohou spolehlivě prokázat pouze to, že daný trestný čin byl pro veden určitým nástrojem. Nevypovídají však nic o tom, kdo trestný čin spáchal. “ Ve zcela stejné důkazní situaci se ocitáme mnohdy ve světě digitálním.26 Více než u stop analogových je třeba prokázat vztah těchto stop k osobám nebo nějakému ději, přičemž bez dalšího dokazování nelze ve všech případech hovořit o ne vyvratitelném důkazu obsahujícím hodnověrné informace o určité minulé události či o jiné skutečnosti významné pro trestní řízení.

24 SMEJKAL, Vladimír, SOKOL, Tomáš. Op. cit. 7. 25 Nález Ústavního soudu ze dne 29. 4. 2009, sp. zn. I. ÚS 3094/08-1. 26 SMEJKAL, Vladimír, SOKOL, Tomáš. Op. cit. 7.

80