ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

7. K NĚKTERÝM ASPEKTŮM NAHRAZENÍ VAZBY ON SOME ASPECTS OF REPLACEMENT OF CUSTODY Jana Tlapák Navrátilová, Ingrid Galovcová 1 Příspěvek se zabývá některými aspekty opatření ukládaných při nahrazení vazby. Poukazuje na nízký podíl využívání nahrazujících opatření ve vztahu k celkovému počtu vazebně stíhaných osob, což vyvolává pochybnosti o důsledném uplatňování principu ultima ratio . Autorky rovněž poukazují na nedostatky právní úpravy opat ření nahrazujících vazbu jednak stran absence vymezení přístupu k posuzování doby, po kterou lze tato opatření uplatňovat, ale i ve vztahu k započítání doby trvání omezení a uložené sankce. The paper deals with some aspects of the measures imposed in the replacement of custody. It points to the low proportion of the use of substitute measures in relation to the total number of persons prosecuted in custody, which raises doubts about the consistent application of the ultima ratio principle. The authors also point to the shortcomings of the legal regulation of measures replacing custody, on the one hand, the absence of a definition of access to the assessment of the period during which these measures can be applied, but also in relation to the credit of the duration of the restriction and imposed sanctions. 7.1 Úvod Vazba představuje v trestním řízení nejintenzivnější zásah do osobní svobody oso by, o jejíž vině ještě nebylo rozhodnuto. Využití tohoto zajišťujícího opatření je podmí něno i nemožností dosažení účelu jiným, mírnějším opatřením, které by vazbu mohlo nahradit. Opatření nahrazující vazbu, v podobě záruky, písemného slibu, dohledu pro bačního úředníka, uložením některého z předběžných opatření, upravená v § 73 zák. č. 141/1961 Sb, o trestním řízení soudním (trestní řád) ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“) a v podobě peněžité záruky, upravené v § 73a trestního řádu, by měla být prostředkem, který zajistí, že k vazebnímu stíhání obviněného bude sku tečně přistupováno pouze v nezbytných případech. Pokud tedy účel vazby spočívající v eliminaci obavy zakládající se na některém z vazebních důvodů lze dosáhnout i opat řením nespojeným s uvězněním obviněného, mělo by být využito tohoto mírnějšího opatření. Uplatňování nahrazujících opatření v praxi ovlivňují i některé interpretační nejasnosti stran podmínek pro jejich využití, proto považujeme za žádoucí poukázat na některé vybrané problematické aspekty a potřebu zohledňování ústavněprávního kontextu při aplikaci zákonné úpravy.

1 Příspěvek byl zpracován s institucionální podporou výzkumného projektu v rámci rozvojového programu Policejní akademie České republiky v Praze na léta 2024–2026.

91