ZÁKONÍK PRÁCE A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2024

ty prokazující členství konkrétních zaměstnanců, které sdružuje. Mohlo by se jednat například o přihlášku za člena odborové organizace, nicméně přihláška sama o sobě nemusí nutně prokazovat, že daný zaměstnanec je stále členem odborové organizace, pouze že jím k nějakému okamžiku byl. V mezidobí však zaměstnanec mohl členství v odborové organizaci zanechat, případně, podle pravidel určených ve stanovách či jiném vnitroodborovém dokumentu, mohl být také z odborové organizace vyloučen. Jako příhodnější se tak jeví, aby odborová organizace zajistila u svých členů nějaké pro hlášení, které bude dokládat, že konkrétní zaměstnanec je členem odborové organizace ke dni, ke kterému se bude velikost odborové organizace prokazovat. Jako dokument prokazující členství zaměstnanců v odborové organizaci by mohl sloužit i doklad o za placení členského příspěvku, nicméně ne každá odborová organizace podmiňuje vznik a zánik členství placením členského příspěvku. Navíc ani tento doklad nezaručuje, že k určitému konkrétnímu dni je zaměstnanec stále členem odborové organizace, byť na příklad za daný rok členský příspěvek zaplatil. Nejvhodnějším způsobem prokazující členství tak zřejmě zůstává zmíněné prohlášení. Zaměstnavatel by potom notáři před ložil aktuální seznam zaměstnanců v pracovním poměru a buď on sám, nebo odborová organizace za případné součinnosti svých členů by notáři zaslali ještě pracovní smlou vy nebo mzdové výměry jednotlivých zaměstnanců. Notář by následně na podkladě předložených dokumentů provedl zařazení jednotlivých zaměstnanců do odborových organizací a ty mezi sebou porovnal. I tato úprava však má své nedostatky. Na odborové organizace to v souvislosti s nutností zajistit zmíněné prohlášení od svých členů klade poměrně značné logistické a administrativní nároky, zvlášť pokud sdružují velké množství zaměstnanců. Taktéž zde existuje riziko, že odborová organizace by se mohla snažit ovlivňovat odborově ne organizované zaměstnance, aby učinili dané prohlášení v její prospěch. Notář by totiž v takovém případě stejně nezjistil, že daný zaměstnanec jejím členem není. Problém může vzniknout také v případě, že si zaměstnavatel a odborové organizace nebudou poskytovat nezbytnou součinnost. Tento nedostatek by však alespoň částečně bylo možné řešit formou postihu (pokuty) ze strany příslušného inspektorátu práce. Za tím účelem by však bylo nutné novelizovat zákon o inspekci práce 49 , zejména skutkové podstaty přestupků podle § 10 a § 23 tohoto zákona. I s ohledem na riziko obstrukcí z jedné ze stran by však bylo vhodné zakotvit do zákona nějakou lhůtu, která by stra ny časově omezovala v tom, do jakého okamžiku mohou předkládat notáři potřebné dokumenty. V neposlední řadě pak shledáváme určitou komplikaci také v tom, že zaměstnanci mohou být členy hned několika odborových organizací působících u za městnavatele, jelikož zákon jim v tomto směru s ohledem na svobodu sdružování nestanovuje žádná omezení. Je tedy otázkou, zda by zaměstnancům vůbec bylo možné stanovit pro tento konkrétní případ omezení, že pro účely určení velikosti odborových organizací by se mohli přihlásit pouze k jedné odborové organizaci a v její prospěch

49 Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.

24