ZÁKONÍK PRÁCE A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2024

V tomto ohledu je vhodné zmínit i judikaturu Nejvyššího soudu, která se sice vzta huje k problematice splnění podmínek pro působení odborové organizace u zaměstna vatele, nicméně výstižně reflektuje i problematiku určení a prokázání velikosti členské základny odborové organizace. Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí vyjádřil mimo jiné k otázce, zda odborové organizaci stačí splnění podmínek pro působení u zaměstna vatele pouze oznámit, nebo je musí zaměstnavateli i prokázat. Konstatoval, že by bylo v rozporu se smyslem a účelem právní úpravy, pokud by zaměstnavatel neměl možnost se přesvědčit o pravdivosti údajů uvedených v oznámení odborové organizace o splně ní podmínek jejího působení a musel by vycházet jen z nepodložených informací, které v něm odborová organizace uvedla. Navíc vzhledem k tomu, že odborová organizace nabývá ve vztahu k zaměstnavateli při jejím působení u něj řadu oprávnění, zakládal by závěr, že odborové organizaci stačí toliko oznámit, a nikoliv i prokázat splnění podmí nek pro její působení u zaměstnavatele ničím neodůvodněnou nerovnováhu postavení účastníků pracovněprávního vztahu. 47 Tento závěr bychom podle našeho názoru mohli vztáhnout i na určování velikos ti členské základny odborových organizací pro účely kolektivního vyjednávání. Tedy dovodit povinnost odborových organizací nejen tvrdit, ale současně i prokázat počet členů v pracovním poměru, které sdružují. Další varianta určení největší odborové organizace tedy vychází z tohoto tvrzení a je inspirována rovněž tzv. flexibilní novelou 48 zákoníku práce. Tato novela, která by měla nabýt účinnosti 1. ledna 2025, přináší do zákoníku práce změnu mimo jiné právě v oblasti působení odborové organizace u zaměstnavatele. Do § 286 odst. 4 bude nově včleněno pravidlo, podle kterého odborová organizace zaměstnavateli pouze oznámí, že splňuje podmínku minimálního počtu členů pro její působení u něj. Zaměstnavatel však následně může po odborové organizaci požadovat, aby toto své tvrzení prokázala. Neprokáže-li to jiným způsobem, může tak učinit prostřednictvím notáře sjednaného a hrazeného zaměstnavatelem, který osvědčí splnění této podmínky a za tím účelem sepíše notářský zápis. Pro účely zjištění největší odborové organizace bychom mohli postupovat obdobně. Odborová organizace by prohlásila, kolik zaměstnanců v pracovním poměru u za městnavatele sdružuje a ten by, v případě pochybností o pravdivosti tohoto prohlášení, mohl po odborové organizaci požadovat, aby toto své prohlášení prokázala. Jednou z možností by bylo i osvědčení formou notářského zápisu podle § 79 notářského řádu. Odborová organizace, zastoupená orgánem, který je oprávněn za ni jednat, by notáři, sjednanému a hrazenému zaměstnavatelem pro tyto účely, zaslala potřebné dokumen 47 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2019, sp. zn. 21 Cdo 641/2018, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2021, sp. zn. 21 Cdo 863/2021. 48 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. [cit. 28. 11. 2024]. https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=244515

23