ZÁKONÍK PRÁCE A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2024

mé, že zaměstnavatel často nemá vůbec zájem na tom, aby u něj jakákoliv odborová organizace působila. V důsledku toho jsou zaměstnanci zákonem chráněni mimo jiné i před tím, aby se zaměstnavatel dozvěděl, že někteří z nich jsou členy odborové organi zace. Taková informace by totiž zaměstnavatele mohla navádět k provádění odvetných opatření vůči těmto zaměstnancům a nepřímo i vůči samotné odborové organizaci, jíž jsou členy. Z tohoto důvodu například zákoník práce zaměstnavateli zakazuje, a to i prostřednictvím třetích osob, aby vyžadoval informace, které bezprostředně nesou visejí s výkonem práce a mezi které patří také údaj o členství v odborové organizaci. 42 Rovněž podle unijního práva 43 patří informace o členství v odborech mezi zvláštní ka tegorii osobních údajů, jejíž zpracování podléhá přísným omezením. Jen pro úplnost pak lze uvést, že ani z veřejného rejstříku se zaměstnavatel nedozví, kteří zaměstnanci jsou členy odborové organizace, kdy navíc platí, že údaje o členech orgánu odborové organizace se zpřístupní veřejnosti jen na základě její písemné žádosti. 44 Pokud by tedy chtěl zaměstnavatel sám určit největší odborovou organizaci na zá kladě přiřazení jednotlivých zaměstnanců k té či oné odborové organizaci, musel by k tomu mít jejich souhlas. S ohledem na shora uvedené se však tento způsob nezdá jako úplně praktický a lze mít vážné pochybnosti, zda by byl v konkrétní situaci vůbec proveditelný. Dalším způsobem, jak určit největší odborovou organizaci, je učinit tak na základě prohlášení samotných odborových organizací. Tento způsob však zásadním způsobem naráží v případě jejich neshody. Vznikne-li totiž v této souvislosti jakýkoliv spor mezi odborovými organizacemi, zaměstnavatel nemá možnost ověřit, která z nich tvrdí pravdu a spor tak nemůže sám rozhodnout. Této patové situaci by nepomohlo ani dané prohlášení učinit před notářem, který by jej podle § 80 notářského řádu 45 osvědčil. Notář totiž v takovém případě pouze osvědčuje, že před něj předstoupil předseda nebo výbor odborové organizace a prohlásil, že daná odborová organizace sdružuje určitý počet zaměstnanců v pracovním poměru u konkrétního zaměstnavatele. Přítomnost notáře je tudíž v zásadě to jediné, co odlišuje tyto dva způsoby prohlášení. Ani notář totiž tímto způsobem neosvědčuje, že se prohlášení zakládá na skutečnosti. 46 42 Srov. § 316 odst. 4 písm. e) zákoníku práce. 43 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). (dále jen „ nařízení o ochraně osobních údajů “). 44 § 25 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. 45 Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „notářský řád“). 46 RANDLOVÁ, N., BRÁZDOVÁ, L. Od jakého okamžiku působí u zaměstnavatele odborová organiza ce? [online] Práce a mzda , 2020, č. 10, s. 26. [cit. 28. 11. 2024]. https://www.randls.com/wp-content/ uploads/PAM_10_Odborova_organizace.pdf

22