ZÁKONÍK PRÁCE A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2024

ní sociálních práv a deklarovaný vysoký stupeň sociální ochrany často zůstal jen „na papíře“. 3 Výše uvedené aspekty zároveň budou představovat osnovu předkládaného malé ho (a tedy přirozeně neúplného a selektivního – jako ostatně paměť bývá) ohlédnutí za uplynulými dvaceti lety našeho členství v EU z pohledu sociální ochrany. 1. Svoboda – zejména svoboda pohybu a migrace jako taková Svoboda, nejen politická, ale i svoboda pohybu, byly hlavním cílem revolučních hnutí v post-komunistických zemích na přelomu 80. a 90. let. Komunistické země deklarovaly, že opravdovou svobodou, především pro dělnickou třídu, je život v ko munistickém zřízení. V reálu ale byly celé národy uzavřené v hranicích svých států, lidé nemohli cestovat do zahraničí, natož tam pracovat či studovat. Mnoho lidí z tehdejší ho komunistického bloku zaplatilo za svou touhu po svobodě životem, když byli zabiti při pokusu o nelegální překročení hranice na západ. 4 Svobody získané po roce 1989 s sebou však nesly i odpovědnost a nové výzvy. Na začátku 90. let došlo k otevření hranic se západem, práce v některém ze starých členských států nicméně stále představovala mnoho překážek daných především poby tovými pravidly a také podmínkami pro vstup na trh práce. Opravdová svoboda po hybu osob nastala až se vstupem nových členských zemí do EU. Volný přístup na trh práce ve starých členských zemích představoval velkou příležitost pro celou Evropu. Tato příležitost však byla využívána s jistými rozpaky na obou stranách. Jisté rozča rování, jež s sebou neslo dosud nevídané rozšíření EU dokonce bylo v odborné litera tuře označováno jako „ enlargement fatique “. 5 Byla charakterizována obavami obyvatel starých členských zemí, že lidé z nových států deformují trh práce a sníží standardy sociálního blahobytu a určitým zklamáním a pocitem odmítnutí na straně obyvatel nových zemí. Odpovědnost starých členských států spočívající v povinnosti otevřít hranice pro nově příchozí pracovníky z nových členských států, představovala pro mnohé z nich politickou výzvu. Přechodná ustanovení, která umožnila jednotlivým členským stá tům omezit volný pohyb osob občanům některých členských států EU, představovala 3 TOMKOVÁ, M. Sociální zabezpečení. In. BOBEK, M.; MOLEK, P.; ŠIMÍČEK, V. (eds). Komunistic ké právo v Československu. Kapitoly z dějin bezpráví. Masarykova univerzta. Brno. 2009. Str. 670–723. Havelkova. B. Resistance to Anti-Discrimination Law in Central and Eastern Europe – A Post-Commu nist Legacy?. Oxford Legal Studies Research Paper No. 12/2017. 4 MAŠKOVÁ, T.; RIPKA, V. Železná opona v Československu: usmrcení na československých státních hranicích v letech 1948 – 1989 . Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2015, p. 58 5 Srov. např. studie Österreichische Gesellschaft für Europapolitik – https://www.oegfe.at/policy-briefs/ from-eu-enlargement-fatigue-to-enlargement-enthusiasm/?lang=en.

30