Zemědělské právo / Damohorský a kol.

vývoj zemědělství v české republice Zemědělství v první polovině 20. století čelilo stejně jako další oblasti lid- ské činnosti dvěma extrémním událostem – 1. a 2. světové válce. Poválečné období pak lze charakterizovat nejen úbytkem pracovní síly a zdevastovanou krajinou, ale zejména rozdělením světa v otázce dalšího ekonomicko-politic- kého vývoje. V československých podmínkách došlo po 2. světové válce k socializaci venkova zahrnující kolektivizaci zemědělství a v rámci druhé etapy k inten- zifikaci zemědělské výroby (zejména za pomoci chemizace zemědělství). Byl zaveden centralistický způsob řízení zemědělství, který byl rozdělen do pěti- letých plánů (ty byly realizovány v letech 1949–1990). Kromě poválečné krize je třeba připomenout i pozemkovou reformu z 20. let 20. století, která vedla k oslabení šlechtických velkostatků ve pro- spěch středních a větších hospodářství. Celosvětová hospodářská krize ve 30. letech způsobila zadlužení řady pod- niků, zvláště těch s menší výměrou půdy. I na pozadí těchto událostí však byly zaváděny nové technologie a stroje, a to jak místní, tak zahraniční výroby. Socialistické řízení zemědělství bylo po roce 1989 nahrazeno postupným vracením půdy a jejího užívání původním vlastníkům a obnovou vlastnic- kých vztahů. Do zatím poslední etapy vývoje zemědělství zásadním způsobem vstupují požadavky Evropské unie a celkově nové uspořádání vztahů mezi evropskými státy. Ve všech obdobích svého vývoje je zemědělská činnost odvětvím, které bez- prostředně podléhá přírodním vlivům (včetně situací tzv. vyšší moci, jako jsou neúrody způsobené povodněmi, suchy, přemnožením škůdců, požáry atd.). Správná organizace práce, správné rozčlenění a charakteristika půd, ja- kož i její efektivní využití, vhodné používání technologií a rostlinolékařských přípravků, pozemkové úpravy a meliorace jsou pak praktickými nástroji, jak zajistit hlavní smysl zemědělství – obživu obyvatel. Současně však musí být respektovány i sociální a ekologické funkce zemědělství. Právo je důležitým a v současné době nezbytným základem pro naplnění zmíněných funkcí. Dává i této lidské činnosti určitý nezbytný řád a rámec. S ohledem na omezenou předvídatelnost výsledků zemědělské výroby upra- vuje právo také ekonomické nástroje, které umožňují další investice, jakož i kompenzace reagující na výkyvy v zemědělských výnosech.

14