Aktuální otázky práva autorského a práv průmyslových 2025

s názory profesora Karla Knapa (zejména Quo vadis současného autorského práva, 1986), na které lze stále navazovat (autorské dílo, autorská individualita, složky au torových děl – obecný fond vs. autorské ztvárnění) i ve vztahu k tématu konference. Obsahoval výzvu k aktivnímu hledání odpovědí a dalšího směřování a prosadi telnosti autorského práva na mezinárodní, evropské a národní úrovni v éře AI, kdy i pokud jde o průběh a výsledek konference záleží na všech jejích účastnících. Stejně tak na nich záleží posouzení, zda a do jaké míry autorskoprávní instituty plní svoji roli i dnes, zda vyžadují změny, modifikace či nahrazení. Byly vzaty v úvahu otázky cui bono v souvislosti s autorským právem v různých fázích vývoje AI (pro trénování AI včetně výjimky TDM nebo licencí pro pastiš), možné zásahy do autorských práv, nekalá soutěž, výhody a nevýhody, srovnání lidského a AI učení, „zespolečenštění“ (obecný fond - volná díla či nechráněné prvky) vs. demokratizace (veřejné licence), vše s důrazem na ochranu práv autorů existujících děl. Přitom byla zdůrazněna vyváženost přístupu respektující práva a zájmy autorů a dalších subjektů včetně poskytovatelů a uživatelů, etické aspekty a technologický vývoj a možné řešení jako spravedlivé od měny za možnost užití a regulace podle AI zákona, DSA a respektování osobnostních práv autorských. Byly zmíněny i důsledky využití AI jako nástroje tvorby, kde uživatel musí být určujícím tvůrcem, aby dílo vzniklo jako individuální autorské dílo, nikoliv pouze iniciátorem. Příspěvek byl pojat jako východisko pro všechny následné příspěv ky s potřebným prostorem pro další kolegy s ohledem na avizovaná zaměření jejich příspěvků. Následovala prezentace JUDr. Zuzany Adamové, Ph.D., ředitelky Ústavu du ševného vlastníctva, technológií a produktového práva Právnické fakulty Univerzity Trnava, na téma „Střet umělé inteligence a duševního vlastnictví“. V úvodu nastínila pravděpodobný Knapův přístup k AI, zejména vyvážený přístup k právní regulaci, která řeší výzvy AI, ale nebrzdí inovace. Celý příspěvek zdůraznil pozitiva i negativa AI, která lze využít k ochraně a vymáhání nejen autorských práv ale obecně i práv du ševního vlastnictví, včetně konkrétních příkladů i porušení, obecné regulace AI zákona a povinnosti poskytovatelů generických AI modelů. Další přednesl doc. JUDr. Pavel Koukal, Ph.D., vedoucí katedry občanského prá va Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, příspěvek „Přínos Karla Knapa ke chráněné a nechráněné složce autorského díla“. Zaměřil se na obecný přehled Knapovy rozsáhlé vědecké práce ze všech oborů v několika jazycích, na koncepci au torského díla a jedinečnosti díla, chráněné a nechráněné složkáy autorského díla, obec ný fond a jeho autorské ztvárnění. Příspěvek posílil reputaci profesora, jeho odkaz a konferenci (s následným zapojením účastníků do doplnění přehledu Knapova díla). Odpolední část programu přednesl JUDr. Jiří Čermák, advokát, s příspěvkem „TDM výjimka a výhrada práv z ní“, zaměřeným na legislativu EU a ČR, USA a Japonska, AI zákon a Kodexy praxe, požadavek zákonnosti zdroje, formu a povahu výhrady z výjimky TDM a její rozsah (dílo nebo reprodukce díla, odměna / kom-

12