Aktuální otázky práva autorského a práv průmyslových 2025

JUDr. IRENA HOLCOVÁ, MGR. MILAN DANG 2 QUO VADIS? KAREL KNAP A JEHO VLIV NA AUTORSKÉ PRÁVO V ÉŘE GENERATIVNÍ UMĚLÉ INTELIGENCE Prezentace JUDr. Ireny Holcové a Mgr. Milana Danga se nesla v duchu odkazu prof. Karla Knapa a jeho učení o smyslu a funkci autorského práva – tentokrát v kon frontaci s moderním fenoménem generativní umělé inteligence. Mgr. Milan Dang se zaměřil na technické aspekty problematiky, JUDr. Irena Holcová zvolila analyticko- -historický přístup, kdy na myšlenkách profesora Knapa demonstrovala, že součas ná „krize autorského práva“ není novým jevem, ale logickým pokračováním trendů, na které Karel Knap upozorňoval již v 80. letech. Irena Holcová připomněla Knapův výrok z roku 1986 o „krizi autorského práva, komercializaci a převratnosti změn přesahujících běžný vývoj“, který je podle ní v éře AI aktuálnější než kdykoli dříve. Upozornila, že otázka „Quo vadis autorské právo?“ nebyla vybrána náhodně = Quo vadis? Karla Knapa v Quo vadis současného autorské ho práva, AU, 1986, i dnes znamená hledání nové rovnováhy mezi ochranou tvůrce a technologickým pokrokem. Právě generativní AI podle ní vyžaduje nové promyšlení funkce autorského práva – jeho prosaditelnosti i legitimity – na všech úrovních: mezi národní, evropské i národní. Milan Dang poté představil „životní cyklus generativní AI“ – od tvorby původních děl, přes sběr dat, sestavení datasetu, trénování a dolaďování modelu, až po vytvoření AI systému, skrze který dochází k samotnému generování výstupů. V každé fázi figuru jí tři skupiny aktérů: nositelé práv, poskytovatelé AI, (promptující) uživatelé. Irena Holcová navázala druhou částí svého příspěvku, nazvanou „Cui bono?“, v níž upozornila ve vztahu k autorskoprávně chráněným předmětům ochrany (nikoli tedy obecně), že současný rozmach generativní AI (zejména při jejím trénování) při náší obrovské množství rozmnožování a zpracování autorských děl a jiných předmětů ochrany autorským právem – často bez vědomí autorů a bez odpovídající odměny, a to ve všech fázích vývoje a využití generativní AI včetně generování, a tak s vlivem na po souzení právní povahy tvorby s pomocí AI a možnosti užití vygenerovaných výstupů. Odkázala přitom na Knapův text z roku 1996, kde již tehdy psal o „neoprávněné újmě oprávněným zájmům autorů“ v důsledku masového rozmnožování. Tento argument podle Holcové platí i pro dnešní algoritmy, které se „učí“ na autorských dílech a vy tvářejí obsah s nimi zaměnitelný, nový je též globální rozsah těchto činností, který byl dříve nepředstavitelný. Další část prezentace se věnovala otázce autorských děl a autorství u děl vytvořených pomocí AI. Holcová připomněla Knapovy výklady ohledně autorského díla – autorské

2 Mgr. Milan Dang je absolvent Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

18