Aktuální otázky práva autorského a práv průmyslových 2025

V neposlední řadě tento závěr potvrdily (byť zatím v prvoinstančních rozhodnu tích) i soudy některých členských států EU. První v tomto ohledu bylo rozhodnutí hamburského zemského soudu (Landgericht Hamburg) ze dne 27. září 2024 ve věci Kneschke vs. LAION 20 . Soud v tomto rozhodnutí v obsáhlém obiter dictum 21 řešil tzv. obecnou TDM výjimku podle čl. 4 Směrnice DSM a § 44b německého autorského zákona a potvrdil, že stahování, uložení a následné užití fotografií organizací LAION za účelem trénovaní AI splňuje podmínky TDM výjimky, jelikož fotografie byly legálně dostupné online a LAION ji využil v souladu s účelem TDM výjimky. Na výše uvedených závěrech pravděpodobně nic nemění ani případná aplikace třístupňového testu. Samotné znění definice TDM i TDM výjimky stanoví meze a podmínky jejího užití. Tím je splněn první předpoklad tohoto testu. Rozpor s běžným způsobem užití díla je zpravidla vykládán tak, že výjimka konku ruje normálnímu ekonomickému využití díla či užití díla na základě výjimky ohrožuje jeho primární trh. Běžným způsobem užití chráněných děl je zejména jejich klasická reprodukce, zpřístupnění veřejnosti online, rozšiřování formou hmotných rozmno ženin či jiné komerční využívání. Není jím však jejich analýza za účelem rozpoznání vazeb a vzorců. Proto strojová analýza dat (autorských děl) v rámci procesu TDM není v rozporu s výše uvedenými běžnými způsoby využití těchto děl, i když přitom může docházet k jejich více či méně dočasnému rozmnožování. Lze však namítat, že „vytrénovaný“ model generativní AI je schopen vytvářet nová „díla“, která pak na trhu konkurují dílům původním, na kterých se model vytrénoval. Domnívám se však, že to je až druhotný efekt vytrénovaného modelu, který primárně k takovému účelu nemá sloužit a v praxi v 99,99% případů ani neslouží. Případy, kdy jsou umělou inteligencí generována díla, která konkurují dílům původním (AI napsa né knihy, AI vygenerovaná hudba atp.) bezesporu existují, ale jejich podíl na celkovém využívání generativní AI je zanedbatelný (byť v absolutních číslech možná nemalý). Navíc, tato „konkurenční díla“ negeneruje AI sama o sobě, ale vždy na základě po žadavku („promptu“) uživatele. V neposlední řadě je třeba připomenout, že nositelé práva, kteří si nepřejí využití svých děl pro účely TDM a strojového učení, mohou učinit výhradu (opt-out) jak je popsáno níže. O tomto bodu lze vést polemiky a bezesporu bude široce diskutovaný, nicméně osobně mám za to, že je splněna i druhá podmínka třístupňového testu. 20 Landgericht Hamburg, 310 O 227/23, rozhodnutí dostupné na https://openjur.de/u/2495651.html (navštíveno 4. 7. 2025) 21 Obiter dictum je právní termín pocházející z latiny a znamenající doslova „mimochodem řečené“. V soudní praxi označuje část odůvodnění soudního rozhodnutí, která není pro rozhodnutí případu nezbytná, ale soud ji přesto vysloví – například ve formě úvah, poznámek nebo postřehů k širším nebo okolnostem relevantním právním otázkám.

38