Aktuální otázky práva autorského a práv průmyslových 2025

Soud v závěru této obsáhlé pasáže rozsudku konstatoval, že prostý text na webové stránce s vyjádřením zákazu automatizovaného přístupu může být považován za plat nou výhradu práv, pokud je strojově čitelný. Agentura, na jejichž stránkách byla fo tografie zveřejněna měla „výhradu práv“ učiněnou textem a konkrétně popsána jako zákaz „automatizovaných prostředků“. V textu Směrnice DSM je „strojová čitelnost“ uvedena v čl. 4 odst. 3. Soud požadavek vyložil široce a odkázal se na ustanovení člán ku 53 (1) c) Nařízení o AI, který zavazuje majitele systémů AI implementovat opatření vedoucí k respektování výhrady práva prostřednictvím nejmodernějších technologií (“including state of the Art technologies“). Soud uzavřel, že v tomto konkrétním pří padě existují technologie, které umí „krátký a jednoduchý text“ přečíst, a tudíž prostý text postačí k efektivní výhradě práva. Na základě všech výše uvedených argumentů soud žalobu zamítl a potvrdil, že jednání žalované spadá pod vědeckou TDM výjimku. 4. Důsledky rozsudku Rozsudek má význam pro výklad TDM výjimek v kontextu AI. Vyjasňuje hra nice mezi vědeckým a komerčním (obecným) využitím, a zároveň přináší praktický pohled na požadavky na výhrady práva, včetně jejich formy a technického provede ní. Překvapivý byl zejména široký výklad pojmu „strojově čitelná výhrada“ a „vědecké činnosti“. Z názoru soudu by mohli těžit hlavně tvůrci datasetů, tedy prostředníci nově vznikajícího ekosystému tvůrců systémů generativní umělé inteligence. Znovu je však třeba zdůraznit, že se jedná o prvoinstanční rozhodnutí soudu, a že bude nutné sledovat další vývoj celého případu, neboť fotograf Kneschke se proti rozsudku soudu odvolal.

49