Automobilový průmysl a trh vozidel v globální perspektivě

rostly výdaje na výzkum a vývoj a zaměstnanost ze strany zahraničních investorů poma leji než objem produkce (Pavlínek, 2004, 2012). V dohledné budoucnosti tak Pavlínek (2022) spatřuje jako nejpravděpodobnější konsolidaci pozice České republiky a ostat ních zemí střední a východní Evropy na úrovni periferií. Rychlý růst automobilového průmyslu se zde zpomaluje a pravděpodobně již nebude pokračovat s ohledem na vy čerpávání zdrojů pracovní síly a růst mezd. Podmínkou zlepšení relativní pozice těchto zemí v autoprůmyslu v EU-27 je posílení inovačních aktivit a přechod k produkci s vyšší přidanou hodnotou, což vyžaduje čas. V průběhu uplynulého desetiletí čelil český (resp. evropský) automobilový průmy sl řadě výzev. Výrazné zpřísňování emisních standardů v zemích EU a nucený přechod na elektromobilitu kontinuálně klade před české (resp. evropské) výrobce značné nároky na inovace, adaptaci infrastruktury a související masivní investice. Geopolitické napětí a obchodní války, zvláště mezi USA a Čínou, spolu s dopady pandemie COVID-19, zkomplikovaly globální dodavatelské řetězce a vedly k výpadkům v dodávkách a ne dostatku kritických komponent, jako jsou polovodiče. Pandemie sama o sobě způ sobila výrazné zpomalení či pozastavení výroby a pokles poptávky. Následovala válka na Ukrajině, v jejíž souvislosti musí automobilový průmysl od února 2022 čelit mimo jiné nedostatku některých klíčových komponent, důsledkům ekonomických sankcí vůči Rusku a nárůstu cen energií a pohonných hmot. Paralelně s tím český (resp. evropský) autoprůmysl hledá cesty, jak čelit rostoucí konkurenci zejména z asijských trhů (Čína), reaguje na změny ve spotřebitelských preferencích ovlivněných vysokou inflací a přizpů sobuje se neustále se zpřísňující environmentální regulaci a výzvám v souvislosti s elek tromobilitou, digitalizací a autonomním řízením. V následující analýze bude s využitím popsané metodologie hodnoceno, jak tyto výzvy ovlivnily vývoj finanční výkonnosti českých podniků v kontextu regionu EU-27. Pro přímé porovnání budou využity nejen výsledky za EU-27 celkem, ale rovněž výsledky generované podniky v Německu jakožto stabilní jádrové zemi, která je páteří evropského automobilového průmyslu. 4.2 Data a metodologie Data použitá pro posouzení finanční výkonnosti podniků v odvětví automobi lového průmyslu ve vybraných zemích byla vygenerována z databáze Orbis – Bureau van Dijk. Základní datovou sestavu tvoří podniky se sídlem ve zkoumaných zemích, jejichž převažující předmět činnosti je zařazen do skupiny NACE Rev. 2: 29 – výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (viz následující obrázek). Analýze bylo podrobe no 1 143 podniků se sídlem v České republice, 3 972 podniků se sídlem v Německu a 19 412 podniků se sídlem v ostatních zemích EU-27. Z datového souboru bylo vylou čeno 2 386 podniků, u kterých nebyla země sídla specifikována.

65