Automobilový průmysl a trh vozidel v globální perspektivě

republice benefitují ve srovnání s podniky v Německu z relativně krátkého předzáso bení a z efektů delších dob splatnosti neúročených závazků (tj. primárně z delších dob splatnosti závazků z obchodního styku). Tyto efekty jsou přitom schopny eliminovat negativní dopad relativně delší doby inkasa pohledávek z obchodního styku. V celko vém souhrnu je tak v podnicích v českém automobilovém průmyslu třeba vykrýt zpo platněným investovaným kapitálem pouze cca dva týdny provozního cyklu (oproti 50 dnům v německých podnicích a přibližně jednomu měsíci v zemích EU-27 jako celku). S ohledem na vlastnickou strukturu podniků v českém automobilovém průmyslu docházelo ve sledovaném období k postupnému odlivu likvidity (peněžních prostředků a ekvivalentů) do zahraničí. Tento efekt se naplno projevil v pandemickém roce 2020, kdy současně s výplatou dividend došlo k poklesu peněžních toků generovaných provoz ní činností, a zejména pak v roce 2022, kdy zůstatek peněžních prostředků zadržených v českém autoprůmyslu dosáhl historického minima. Skončilo tak předchozí několika leté období nadprůměrného zůstatku peněžních prostředků v aktivech podniků českého automobilového průmyslu. Současně se však jedná o posun k vyšší efektivnosti využití investovaného kapitálu. Například Škoda Auto a.s. přitom může v případě výpadku pří jmů využít likvidity své mateřské společnosti a lze předpokládat, že na obdobné řešení se s ohledem na vlastnickou strukturu mohou spolehnout i další významné podniky českého autoprůmyslu. Podniky v České republice jsou rovněž výrazně méně náročné na investice do stá lých aktiv, což se projevuje vyšší efektivitou jejich využití – na vygenerování peněžní jednotky tržeb je třeba cca 3,4krát menší objem stálých aktiv než v německých pod nicích. Tato vyšší obratovost stálých aktiv může být důsledkem využívání technologií a dalších investic realizovaných mateřskými podniky v zahraničí. Podíl nehmotných aktiv na majetku podniků v českém autoprůmyslu se přitom dlouhodobě zvyšuje, nižší objem investic tedy směřuje primárně do hmotných majetkových položek. Podniky českého automobilového průmyslu jsou méně závislé na cizích zdro jích, zejména pak na dlouhodobých závazcích, které financují pouze cca desetinu aktiv (kdežto v německých podnicích více než třetinu aktiv). Podniky v České republice sice celkově ke krytí aktiv využívají cizí zdroje více než z poloviny, značnou část ale tvo ří neúročené krátkodobé závazky (viz výše). Nižší zapojení úročeného cizího kapitálu v podnicích se sídlem v České republice může být způsobeno i tím, že k financování je využíván vlastní kapitál investovaný mateřskými společnostmi ze zahraničí. S využitím zpoplatněných cizích zdrojů je spojeno finanční riziko vyplývající z nutnosti hradit fixní závazky. Ve zkoumaném období nicméně nižší zapojení úročených dluhů nepůsobilo na náklady kapitálu podniků v České republice pozitivně. Úročené cizí zdroje byly až do roku 2021 nebývale levné a náklady kapitálu tak překročily úroveň více zadlužených německých podniků (které rovněž benefitují z lepší ratingové známky - tj. z ratingovými agenturami předpokládaného nižšího rizika defaultu německé ekonomiky jako celku). Rok 2021 byl pro automobilový průmysl zemí EU-27 velmi úspěšný. Ekonomická přidaná hodnota tvořená podniky v německém automobilovém průmyslu byla poprvé ve sledovaném období kladná a úspěšné byly i podniky v České republice. Jak však upo zorňovala studie Čižinské (2022), jednalo se o výsledek kombinace řady faktorů, které zčásti byly pouze dočasného charakteru. Dlouhodobě výrazně levné financování cizími

86