Automobilový průmysl a trh vozidel v globální perspektivě

4.9 Diskuse a závěr V provedené analýze, která navazuje na náš předchozí výzkum (viz mimo jiné Čižinská a Neset, 2020a a Čižinská, 2022), byly zkoumány a komparovány klíčové generátory hodnoty podniků automobilového průmyslu se sídlem v České republice s výsledky podniků v dalších zemích EU-27, primárně s podniky v Německu, které je tradiční jádrovou zemí orientující se na prémiovou produkci s vysokou přidanou hod notou (viz Pavlínek, 2022). Česká republika je Pavlínkem (2022) identifikována jako nestabilní semiperiferie směřující do pozice stabilní periferie evropského automobilo vého průmyslu, jejíž minulý vývoj byl determinován především nižšími mzdami, které dosud přitahovaly zahraniční investice orientované na produkci standardizovaných vý robků a komponent s nižší přidanou hodnotou a vyšší pracností (viz Pavlínek, 2017, 2020 a 2022). Ve sledovaném období let 2014 až 2022 čelily podniky automobilového prů myslu v zemích EU-27 řadě náročných výzev, které budou ovlivňovat hodnototvorný potenciál těchto podniků i v dohledné budoucnosti. Tržby podniků v automobilovém průmyslu vykazují dlouhodobě klesající trend, který výrazně prohloubily důsledky pandemie COVID-19. Oživení v roce 2021 je na jednu stranu pozitivním signálem, na druhou stranu se však částečně jedná o časově omezený efekt vyplývající z uvolňování zadržené poptávky v covidovém období, s pře nosem růstu nákladů na zákazníka, s restrukturalizací produkce směrem k luxusnějším, dražším vozům (a nikoliv o růst objemu prodaných vozů), a v případě České republiky i v souvislosti s efektem silné koruny na přelomu let 2021/2022. Tato časová limitace se ostatně projevila již v roce 2022, kdy se tempo růstu tržeb generovaných podniky v automobilovém průmyslu v regionu EU-27 výrazně zpomalilo. V předcovidovém období vykazovala provozní ziskovost podniků v automobilo vém průmyslu ve sledovaných zemích konvergenční tendence v důsledku klesající marže podniků v Německu (z velké míry rovněž v souvislosti s důsledky aféry Dieselgate – viz mimo jiné Čižinská, Neset a Matějková, 2021) a naopak rostoucí marže podniků v České republice. Propad ziskovosti vyvolaný pandemií COVID-19 v roce 2020 násle dovalo oživení, kdy se však opětovně velmi výrazně rozevřely nůžky mezi rentabilitou německých a českých podniků, a to na ve sledovaném období bezprecedentní úroveň (v roce 2021 byla provozní ziskovost podniků v Německu ve srovnání s podniky v České republice vyšší o 4,6% a v roce 2022 pak dokonce o 5,1%, když v roce 2013 činil tento rozdíl pouze 3,2%). Na jedné straně se v letech 2021 a 2022 projevila podniky nastolená úsporná opatření a současně výpadky v dodavatelských i prodejních řetězcích vyvolaly výrazný převis poptávky. To umožnilo podnikům v automobilovém průmyslu zvýšit ceny produkce a přestrukturovat sortiment směrem k více rentabilní produkci. Výrobci také nebyli nuceni povzbuzovat poptávku poskytováním slev. Na druhou stranu však tahoun českého autoprůmyslu, společnost Škoda Auto a.s., čelila nepříznivému vývoji měnového kurzu pro nákup vstupů a v roce 2022 rovněž výrazným důsledkům ruské agrese na Ukrajině, když ztratila svůj druhý největší trh. Způsob řízení aktiv byl v celém sledovaném období v zásadě stabilní. Podniky v odvětví NACE Rev. 2: 29 – výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů v České

85