ČPŽP 59

1/2021 KOMENTOVANÁ JUDIKATURA SOUDNÍHO DVORA EU A ESLP prvním je neposkytnutí informací o denní průměrné teplotě a srážkách ve všech měřicích stanicích 54 ). Dále soud dovodil, že je třeba při posuzování žádosti o informace týkající se oblasti životního prostředí nutno vážit nejen veřejný zájem na jejich poskytnu- tí, ale rovněž zájem na ochraně důvěrnosti prejudiciální fáze řízení o porušení povinnosti, přičemž „v případě, že žadatel v žádosti netvrdí konkrétní důvody exi- stence veřejného zájmu na poskytnutí dané informace (a nic takového ani tvrdit nemusí), je přesto povinností správního orgánu existenci tohoto veřejného zájmu posoudit, přičemž vychází zejména z obsahu žádosti, skutečností obecně známých, popř. známých z úřední činnosti apod. Není-li však v té které věci patrný veřejný zá- jem na poskytnutí daných informací, pak je jeho povinností žadatele vyzvat ke kon- kretizaci tohoto veřejného zájmu (srov. např. § 3, § 4 odst. 2, 4 správního řádu).“ 55 Protože je rozsudek NSS rozsahově relativně úsporný, nabízí možnost osvětlit některá východiska, ze kterých soud vycházel, a provést alespoň stručnou kompa- raci s přístupem ostatních členských států. Rozsudek také vznáší zásadní otázky dalšího postupu vyřizování žádosti, který bude nutně poznamenán nedostatky české úpravy. Ta totiž nestanoví stejné důvody odmítnutí žádosti jako Aarhuská úmluva nebo směrnice 2003/4 , které mohou „pasovat“ na danou situaci, tedy zejm. „důvěrný ráz řízení či postupů státních orgánů v případech, kdy vnitrostátní právo stanoví tento důvěrný ráz“ a „mezinárodní vztahy, obranyschopnost státu nebo veřejnou bezpečnost“. Není ani zřejmé, jak povinné subjekty vyhoví požadavkům unijního práva v budoucnu, pokud někdo zažádá o poskytnutí informace o inf- ringementovém řízení, které se netýkají životního prostředí, takže budou muset odmítnutí žádosti podřadit pod některý z důvodů podle zákona č. 106/1999 Sb. Závěry NSS proto mohou být podnětem ke změně právní úpravy, byť ne přímým. Praxe ostatních členských států Zkušenost ostatních členských států s posuzováním přístupu k informacím pocházejícím z prejudiciální fáze řízení podle čl. 258 SFEU jsou malé. V některých státech byly podány žádosti o poskytnutí těchto informací, k soudu se však jejich odmítnutí nedostalo. Takovým případem je Chorvatsko , kde v roce 2017 podaly nezávisle na sobě dva ekologické spolky (Biom a Zelena Istra) žádost o zpřístup- nění informací z řízení EU Pilot ve věci porušování povinností v oblasti ochrany životního prostředí. Obě žádosti byly zamítnuty Ministerstvem pro zahraniční a evropské vztahy, podle kterého požadované dokumenty zaslané Komisí patří Komisi a ta jediná může rozhodnout o jejich zpřístupnění. Chorvatské odpovědi

54 Viz rozsudek NSS ze dne 20. 1. 2020, č. j. 5 As 231/2018-77. 55 Bod 42.

100

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ