ČPŽP 59

1/2021 VĚDECKÁ TÉMATA přijímaných členskými státy na základě Směrnice o stanovištích je zachování příz- nivého stavu 50 přírodních stanovišť, druhů volně žijících živočichů a planě rostou- cích rostlin. 51 Po vzoru Bernské úmluvy tedy Směrnice zvolila přístup ochrany vy- braných ohrožených druhů flóry a fauny za současné územní ochrany stanovišť. 52 Územní ochrana Podstatou územní ochrany v režimu Směrnice o stanovištích je vytvoření spo- jité evropské ekologické soustavy zvlášť chráněných oblastí s názvemNatura 2000. Do této soustavy jsou jednak zahrnuty druhy stanovišť uvedené v přílohách č. 1 a 2 Směrnice, a dále zvlášť chráněné oblasti ( Special Protection Areas, SPA ) podle Směrnice o ptácích. 53 Ve vztahu k vytvoření soustavyNatura 2000 je členskýmstátům uloženo vymezit lokality jako zvláštní oblasti ochrany ( Special Area of Conservation, SAC ), v českém prostředí označované jako tzv. evropsky významné lokality. 54 Směrnice o stanovištích je důkazem zájmu Evropské unie na prosazení stra- tegie ochrany přírody a biodiverzity založené na vymezování či označování. Tím, že se zaměřuje na ochranu stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, přímo bojuje s jedním z největších zdrojů ohrožení biologické rozmani- tosti, kterým je degradace a ztráta přírodních stanovišť a ekosystémů. Vyznačení konkrétních oblastí umožňuje regulovat nejrůznější lidskou činnost v dané ob- lasti v takové míře, která by například v celostátním měřítku nebyla pro ve- řejnost přijatelná. Avšak i ochrana prostřednictvím vyznačování území má své problémy, zejména její statičnost a neměnnost představuje limit její účinnosti. Například na rozdíl od členských států jedinci chráněných druhů neznají hranice oblastí Natura 2000. Dalším pozorovaným efektem může být chování vlastníků takových pozemků, které mohly být, ale nebyly vyznačeny jako chráněné území, které spočívá v ničení či poškozování předmětů zájmu. To je spojeno s problema- tikou označování vybraných oblastí a druhů za speciální a chráněné, což může vést k domněnce, že jiné oblasti či druhy jsou obyčejné a nejsou hodny ochrany. V současné době je však více chápána potřeba ochrany komplexní nikoliv ochrany izolovaných jedinců. Soustava Natura 2000 dbá na soudržnost, zakládání korido- 50 Dle čl. 1 písm. i) „ bude stav druhu z hlediska ochrany považován za „příznivý“, jestliže: (i) údaje o populační dynamice příslušného druhu naznačují, že se dlouhodobě udržuje jako životaschopný prvek svého přírodního stanoviště, (ii) přirozený areál rozšíření druhu není a pravděpodobně nebude v dohledné budoucnosti omezen, a (iii) existují a pravděpodobně budou v dohledné době i nadále existovat dostatečně velká stanoviště k dlouhodobému zachování jeho populací. “ 51 Viz čl. 2 Směrnice o stanovištích. 52 Jak bylo uvedeno výše, Soustava Natura 2000 vytvořená na základě Směrnice o stanovištích součas- ně naplňuje požadavky Soustavy Smaragd pod Bernskou úmluvou. 53 Označované také jako tzv. ptačí oblasti. 54 Viz např. § 3 odst. 1 písm. q) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

45