ČPŽP 59

1/2021 VĚDECKÁ TÉMATA Druhým trestným činem, stanoveným v § 300 TZ, který je prvnímu velmi podobný, je neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami z nedbalosti. Tohoto přečinu se dopustí ten, kdo z hrubé nedbalosti poruší jiný právní předpis tím, že usmrtí, zničí, poškodí, odejme z pří- rody, zpracovává, opakovaně doveze, vyveze nebo proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje nebo sobě nebo jinému opatří jedince zvláště chráněného druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář chráněného druhu ve větším rozsahu než dvaceti pěti kusů nebo jedince kriticky ohroženého druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář druhu přímo ohroženého vyhubením nebo vyhynutím. Pachatel může být za tento trestný čin potrestán trestem odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. Rozdílem oproti § 229 odst. 2 TZ je subjektivní stránka tohoto trestného činu. V tomto pří- padě totiž postačí zavinění z hrubé nedbalosti. § 16 odst. 2 TZ říká, že trestný čin je spáchán z hrubé nedbalosti, jestliže přístup pachatele k náležité opatrnosti svědčí o zřejmé bezohlednosti pachatele k zájmům chráněným trestním zákonem. Tím se tedy myslí „ vyšší stupeň intenzity nedbalosti, ať již vědomé či nevědomé, a to na základě přístupu (postoje) pachatele k požadavku náležité opatrnosti, kterou zákon charakterizuje jako ‚zřejmou bezohlednost‘“ 22 Poslední trestný čin v sobě spojuje dva objekty, kterými jsou ochrana životní- ho prostředí, konkrétněji „ ochrana přírody – volně žijící zvěře a ryb, jakož i ochra- na práva myslivosti a výkonu rybářského práva , která je omezena pouze na nejzá- važnější formu neoprávněného zásahu do těchto práv, tj. na neoprávněný lov zvěře a ryb “ 23 a majetek neboli vlastnictví k úlovkům. Jedná se o pytláctví podle § 304 TZ, v jehož 1. odstavci se stanoví, že odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci bude potrestán ten, kdo neoprávněně loví zvěř (pojem zvěř je myšlen ve smyslu zákona o myslivosti) nebo ryby v hodnotě nikoliv nepatrné nebo ukryje, na sebe nebo jiného převede nebo přechovává neoprávně- ně ulovenou zvěř nebo ryby v hodnotě nikoliv nepatrné. Neoprávněného lovu se dopouští „ ten, kdo k tomu není povolán a ani nemá k takové činnosti zvláštní povolení nebo povolení má a jedná nad jeho rámec. “ 24 Podstatným znakem tohoto trestného činu je hodnota neoprávněně ulovené zvěře. Trestní zákoník k trestnosti činu stanoví spodní hranici hodnoty alespoň 5 000Kč. Co je však v praxi složité, je určení hodnoty konkrétního kusu ulovené zvěře. Z tohoto důvodu vypracoval Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., sazebník minimálních 22 ŠÁMAL, Pavel. § 16 [Nedbalost]. In: ŠÁMAL, Pavel et al. Trestní zákoník . 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, ©2012, str. 234. ISBN: 978-80-7400-428-5 23 HERCZEG, Jiří. § 304 [Pytláctví]. In: ŠÁMAL, Pavel et al. Trestní zákoník . 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, ©2012, str. 3018. ISBN: 978-80-7400-428-5 24 HERCZEG, Jiří. § 304 [Pytláctví]. In: ŠÁMAL, Pavel et al. Trestní zákoník . 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, ©2012, str. 3018. ISBN: 978-80-7400-428-5

68

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ