ČPŽP 59

1/2021 Z LEGISLATIVNÍHO PROCESU sí, protože má jakýsi lovecký lístek ze zahraničí (který si různě budou kopírovat a půjčovat). Návrh má potenciál významně snížit vymahatelnost práva v oblasti ochrany zvláště chráněných druhů, v rozporu s tím, co uvádí předkladatelka v jeho odů- vodnění. U mrtvých či vycpaných jedinců zvláště chráněných druhů v praxi obvykle nelze jednoznačně prokázat jejich původ. Nejčastěji k nim nejsou vůbec žádné dokumenty a držitel/vlastník „dokládá“ jejich původ svědeckými výpověďmi. Další hodně velká skupina jsou exempláře, ke kterým jsou dodatečně doloženy dokumenty, ale bohužel takové, které by bylo možné přiřadit k jakémukoli jedinci daného druhu – typicky to bývají lovecké povolenky, doklady o proclení apod., ze zemí, kde je tyto druhy povoleno legálně lovit. Zcela výjimečně se lze v praxi setkat s tím, že je původ mrtvého exempláře či vycpaniny prokázán tzv. CITES výjimkou ze zákazu obchodních činností čl. 8 nařízení 338/97/ES nebo výjimkou k držení podle § 56 zákona č. 114/1992 Sb. (výjimka ze zákazu v § 50 odst. 2 zá- kona č. 114/1992 Sb.) Aby bylomožné jednoznačně vyvrátit způsob, jakýmdržitel prokazuje původ, je nutná praktická jistota, že exemplář nebyl uloven před 50 lety, případně, že není ze zemí mimo EU, ale z České republiky. Dalším specifikemprokazování původu býva- jí dlouhé řetězce majitelů, kteří si údajně exemplář darovali a které pravidelně vedou k osobám, jež jsou již po smrti. Touto reálně plynulou škálou od exemplářů se zcela neprokázaným původem až po ty s jednoznačně prokázaným původem pak vedou různé odvolací orgány různou hranici mezi tím, co uznají za prokázaný původ a co nikoli. Přitom právě k prokazování původu se navrhovaná novela tolik upíná. Faktický stav prokazování původu u mrtvých/vycpaných exemplářů v ČR je však mimořádně vzdálen právní jistotě. Proto má nespornou logiku současný sys- tém, kdy vlastník jedince zvláště chráněného druhu živočicha (exempláře CITES), který je schopen prokázat jeho původ např. povoleným odlovem v zahraničí nebo nabytím před novelou zákona č. 114/1992 Sb., účinnou od 28. 4. 2004, může požá- dat krajský úřad o vydání výjimky k držení či přepravě takového exempláře. V situaci, kdy k vlastnictví jedince zvláště chráněných druhů není nutné předložit žádný konkrétní, orgánem ochrany přírody/orgánem CITES vydaný do- kument, buď platící pro konkrétního vlastníka anebo pro nezaměnitelně označený exemplář, je nesmírně obtížné jejich ochranu jakkoli vymoci. Jediná šance v této situaci, hlavně pro orgány činné v trestním řízení, jak vytří- dit případy nelegálně vlastněných jedinců zvláště chráněných druhů od těch, které

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

89