ČPŽP 59

1/2021 KOMENTOVANÁ JUDIKATURA SOUDNÍHO DVORA EU A ESLP obdržel, a pokud nebyly nebo neměly být zpřístupněny veřejnosti před tímto obdržením. Spor se týkal projektu rozvoje dopravní infrastruktury a územního plánování „Stuttgart 21“ v zámecké zahradě ve Stuttgartu. V rozsudku ve věci C-826/18 ( Stichting Varkens in Nood a další ) 23 SDEU dovodil, že přístup k soud- ní ochraně v režimu čl. 9 odst. 3 Aarhuské úmluvy je možné podmínit podáním připomínek ve správním řízení, v režimu čl. 9 odst. 2 Aarhuské úmluvy však ta- kové omezení neobstojí (takže není možná ani podmínka účasti, ani podmínka uplatnění námitek). Rozsudek rovněž upřesňuje kritérium dotčenosti fyzických osob (zde veterinářka žijící 20 km od povolované výstavby pro chov prasat – může se jednat o veřejnost ve smyslu čl. 9 odst. 3 Úmluvy, pokud ji vnitrostátní prá- vo přiznává např. účastenská práva v povolovacím řízení). Rozsudkem ve věci C-784/18 P ( Mellifera v. Komise ) 24 potvrdil SDEU závěry Tribunálu, že německý ekologický spolek, který podporuje zachování a ochranu včelstev, není pro účely žádosti o vnitřní přezkum unijního opatření individuálně dotčený prováděcím nařízením o prodloužení schválení glyfosátu. Oproti tomu v rozsudku ve věci T-9/19 ( ClientEarth v. EIB ) 25 Tribunál dospěl k závěru, že Evropská investiční banka musí akceptovat žádost ekologického spolku o vnitřní přezkum rozhodnutí o schválení financování projektu španělské elektrárny na biomasu. Rozsudkem ve věci C-813/18 P ( Deza v. Komise ) 26 SDEU zamítl kasační opravný prostředek proti rozsudku Tribunálu ve věci zařazení vyráběné látky (an- tracenu) jako látky s potenciálně karcinogenním účinkem na člověka. Podle SDEU nedošlo ke zkreslení skutkových okolností ani k jejich nesprávnému posouzení. Tribunál také nevyhověl žalobě na náhradu škody způsobené porušením unijního práva (rozsudek ve věci T-645/18 , Bilbaína de Alquitranes v. Komise 27 ). Žalobce, který je výrobcem černouhelného dehtu (CTPHT) nově klasifikovaného jako karcinogenní, mutagenní a toxický pro vodní prostředí. Označení za toxické pro vodní prostředí se žalobce v minulosti úspěšně bránil. 28 Podle SDEU však nešlo o závažné pochybení a chyba, které se Komise dopustila, se jeví jako omluvitelná. Uvedené rozhodnutí může být relevantní i ve vztahu k vývoji navazujícímu na zrušení závěrů o BAT pro velká spalovací řízení, ke kterému došlo rozsudkem 23 Rozsudek SDEU ze dne 14. 1. 2021, Stichting Varkens in Nood a další (C-826/18, ECLI:EU:C:2021:7). 24 Rozsudek SDEU ze dne 3. 9. 2020, Mellifera v. Komise (C-784/18 P, ECLI:EU:C:2020:630). 25 Rozsudek Tribunálu ze dne 27. 1. 2021, ClientEarth v. EIB (T-9/19, ECLI:EU:T:2021:42). 26 Rozsudek SDEU ze dne 15. 10. 2020, Deza v. Komise (C-813/18 P, ECLI:EU:C:2020:832). 27 Rozsudek Tribunálu ze dne 16. 12. 2020, Bilbaína de Alquitranes v. Komise (T-645/18, ECLI:EU: T:2020:629). 28 Viz rozsudek Tribunálu ze dne 7. 10. 2015, Bilbaína de Alquitranes a další v. Komise (T-689/13, ECLI:EU:T:2015:767), a rozsudek SDEU ze dne 22. 11. 2017, Komise v. Bilbaína de Alquitranes a další (C-691/15 P, ECLI:EU:C:2017:882).

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

95