ČPŽP 60

2/2021 vědecká TÉMAta Zachování účinků nezneplatňuje napadený akt retroaktivně. 52 Rovněž zde není prostor pro korekci výkladu napadaného rozhodnutí při přechodné aplikaci Závěrů o BAT, jelikož důvody jejich zrušení nespočívaly v materii napadené úpravy. Komise je dle čl. 266 SFEU povinna ve lhůtě uvedené v Rozsudku jednat. V souladu s judikaturou přísluší orgánu, jehož akt byl prohlášen za neplatný, aby sám určil opatření, jejichž přijetí vyplývá ze zrušujícího rozsudku, 53 přičemž musí zajistit, aby nový akt nebyl stižen stejnou vadou. 54 Řízení směřující k nahrazení zrušeného aktu má být provedeno znovu v části počínající okamžikem, v němž protiprávnost nastala. 55 Podle ustálené judikatury se zrušení unijního aktu ne- zbytně nedotýká přípravných aktů. 56 Autor aktu tak musí přijmout nahrazující akt jakoby se nacházel v okamžiku, kdy přijal akt, jenž byl zrušen. 57 V tomto případě by dle našeho názoru nebylo nutné opakovat celý průběh přípravy závěrů o BAT, ale formálně vzato by mělo být přistoupeno k hlasování o již připraveném doku- mentu dle pravidel čl. 3 odst. 3 Protokolu (č. 36). 58 PokudKomise náhradní akt nepřijme, nastanou účinky neplatnosti Prováděcího rozhodnutí uplynutím stanovené lhůty dvanácti měsíců. Na Prováděcí rozhodnutí lze však hledět jako na neexistující až od momentu marného uplynutí lhůty stano- vené Tribunálem. 59 Národní povolovací postupy v návaznosti na Rozsudek Tribunálu Zrušení Závěrů o BAT samo o sobě (bez dalšího) nezasáhne do platných a pravomocných integrovaných povolení. V povolení musí být uvedena veškerá 52 Srov. např. rozsudek Soudního dvora ze dne 3. září 2009, Evropský parlament v Rada Evropské unie , C-166/07, body 73-75. 53 Srov. např. rozhodnutí Soudu prvního stupně ze dne 5. 6. 1996, Günzler Aluminium GmbH v Komise , T-75/95, bod 18. 54 Srov. např. rozhodnutí Soudu prvního stupně ze dne 12. 1. 2007, Société des plantations de Mbanga SA (SPM) v Komise , T-447/05, body 58-59. 55 Srov. např. rozhodnutí Soudu prvního stupně ze dne 9. 7. 2008, Alitalia - Linee aeree italiane SpA v Komise , T-447/05, body 99-100 (s odkazy na další judikaturu). 56 Ibid . Zrušení aktu, kterým končí správní řízení zahrnující několik fází, nezpůsobuje nezbytně zru- šení celého řízení, které předcházelo přijetí napadeného aktu, bez ohledu na věcné či procesní dů- vody zrušujícího rozsudku. 57 Srov. rozhodnutí Soudu prvního stupně ze dne 2. 5. 2006, O2 (Germany) GmbH&Co. OHG v Komise , T-328/03, body 47 a 48. 58 Protokol (č. 36) o Přechodných ustanoveních, Úř. věst. C 326/322, 26. 10. 2012, s. 322 -327 59 Srov. LENAERTS, Koen, MASELIS, Ignace, GUTMAN, Kathleen, EU Procedural Law , Oxford University Press, 2014, s. 414. Nesplnění Rozsudku by představovalo porušení čl. 266 SFEU a pří- padnou odpovědnost EU. Dále lze rovněž uvažovat o odpovědnosti orgánu, jež zrušený akt při- jal, v tomto případě Komise, pokud budou splněny podmínky druhého odstavce čl. 340 TFEU. Srov. rozhodnutí Soudu prvního stupně ze dne 20. 5. 1999, Η & R Ecroyd Holdings Ltd v Komise , T-220/97, bod 56. Jedná se o separátní řízení, které není předmětem tohoto příspěvku.

46

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ