ČPŽP 60

2/2021 vědecká TÉMAta dle našeho názoru případný na posuzovaný případ, kdy po vydání povolení došlo ke zrušení právní úpravy pro futuro. Dále lze zvažovat, zda je na místě přezkumné řízení (§94 a násl. správního řádu), které ovšem není nárokové, a účastník k provedení přezkumného řízení může dát toliko podnět. Při právním přezkumu správní orgán vychází zásadně z právního stavu a skutkových okolností v době vydání přezkoumávaného roz- hodnutí. 65 K úvaze však připadá využití judikatury Nejvyššího správního soudu, který v rámci soudního přezkumu rozhodnutí dle ust. §75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („SŘS“) tuto zásadu prolomil v případě, kdy se přezkoumá- vané rozhodnutí správního orgánu opíralo o zákon, jež byl v mezidobí zrušen Ústavním soudem pro jeho neústavnost. 66, 67 Na tomto místě lze doplnit též možnost napadení změny integrovaného povo- lení opírajícího se o Závěry o BAT žalobou proti rozhodnutí podle SŘS. Nicméně touto možností jsme se dále nezabývaly. Povolení přizpůsobená platným Závěrům BAT by měla být vydána v polovině roku 2021, tj. dvouměsíční lhůta pro podání správní žaloby by v lednu 2022 měla být v zásadě vyčerpána. Další rovina úvah by moha být navázána na postupy podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. 68 65 „ Správní orgány nejsou oprávněny přihlížet a zohledňovat případné následné změny v právní úpravě. Výjimkou by byl postup, jenž je v souladu s přípustností retroaktivity ve prospěch pachatele, to ovšem za předpokladu, že by důvod k přezkumnému řízení byl dán v něčem jiném než existenci pozdější právní úpravy, která je pro pachatele příznivější. Jinak řečeno, dodatečné přijetí právní úpravy, která je vůči účastníku řízení příznivější, není samo o sobě důvodem pro zahájení přezkumného řízení a roz- hodnutí v něm.“ Viz POTĚŠIL, Lukáš, HEJČ, David, RIGEL, Filip, MAREK, David. Správní řád. Komentář . 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 551-553. 66 Srov. zejména rozhodnutí NSS 7 A 146/2001, NSS 7 A 48/2002, NSS 6 A 102/2001-59. V případě NSS 7 A 48/2002 je nutné poznamenat, že došlo ke změně právní úpravy už před vydáním rozhod- nutí v rozkladovém řízení (tj. před vydáním správního rozhodnutí, které bylo následně předmětem soudního přezkumu), tzn. již správní orgán v rámci odvolání a nepravomocného rozhodnutí mohl zjednat nápravu. V případě NSS 7 A 146/2001 lze dále poukázat, že se soud musel potýkat se zru- šenou právní úpravou bez dalšího, tj. Ústavní soud zde nepodržel účinnost zrušeného ustanovení po určitou dobu na rozdíl od situace zrušených Závěrů o BAT, jinými slovy zde není zcela případný argument, že daná úprava musela být protiústavní po celou dobu své existence. Soud či správní or- gán by se také musel vypořádat s právní povahou Závěrů o BAT (Prováděcího rozhodnutí Evropské komise), které lze sice formálně srovnat s přímo aplikovatelnými českými vyhláškami, nicméně obsahově Závěry o BAT mají poskytovat nejlepší dostupné techniky, jejichž hodnoty by se tak staly předmětem dokazování. 67 Pro analogický postup srov. např. JEMELKA, Luboš, PONDĚLÍČKOVÁ, Klára, BOHADLO, David. Správní řád. Komentář. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 600-605. 68 V případě, že je rozhodováno o zrušení zákona, jiného právního předpisu nebo jejich jednotlivých ustanovení, platí, že následkem zrušení „ Ostatní pravomocná rozhodnutí vydaná na základě právního předpisu, který byl zrušen, zůstávají nedotčena; práva a povinnosti podle takových rozhodnutí však nelze vykonávat .“ (ust. § 71 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb.). „ Jinak práva a povinnosti z právních vztahů vznik- lých před zrušením právního předpisu zůstávají nedotčena. “ (ust. § 71 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb.).

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

49