ČPŽP 61

3/2021 vědecká TÉMAta mu odkazování značné úsilí), které se obvykle úzce zaměřují na dílčí problematiku úbytku hmyzu, zejména na intenzivní zemědělství a ztrátu přirozeného životního prostředí (uvedeno např. v ÚSES a biodiverzita – Spása či prokletí? 7 ), urbaniza- ci ( Úbytek hmyzu. Špatně zdokumentovaná katastrofa? 8 ), odlesňování a změny v krajině ( Effects of forest disturbances on aquatic insect assemblages 9 ), klimatické změny ( Toward a world that values insects 10 ) nebo vliv větrných turbín ( DLR stu- dies interactions between flying insects and wind farms 11 ), umělého osvětlení ( Vliv umělého světla na hmyz 12 ) či turismu ( A Global Perspective on Firefly Extinction Threats 13 ). Bohužel otázka, která z uvedených příčin má na úbytek hmyzu vliv největší, nenachází mezi autory odborných statí konsensuální odpověď. Za nej- význačnější trojici se však uvádí intenzivní zemědělství, homogenizace krajiny a nevhodný způsob hospodaření v lesích. Na základě provedené analýzy zdrojů se s tímto závěrem ztotožňuji, proto se i tento článek na zmíněné příčiny dále zaměří. Ať už se však články (laické i odborné) zaměřují na kteroukoli ze zmíněných příčin, ve většině případů vychází z existujících vědeckých studií. Vzhledem k fak- tu, že se problematika dostala do popředí relativně nedávno, takových studií zatím existuje velice málo, přičemž mimo Evropu a Severní Ameriku neexistují téměř žádné. Souvisejícím problémem je fakt, že studie, které výrazný úbytek neukazují, buď nebyly napsány, nebo je jim věnováno podstatně méně pozornosti. 14 Doposud nejkomplexnější vědeckou studií zabývající se úbytkem hmyzu je australská studie Worldwide decline of the entomofauna: A review of its drivers (Francisco Sanchez- Bayo, Kris A.G. Wyckhuys, 2019 15 ), kde autoři zhodnotili celkem 73 historických zpráv o úbytku hmyzu z celého světa vydaných v předcházejících 40 letech, dle předpokladu se však většinou jedná o výstupy získané ve vyspělých zemích sever- ní polokoule. Za zmínku ale stojí i další, například již zmíněná More than 75 pro- cent decline over 27 years in total flying insect biomass in protected areas (Hallmann 7 HEJDA, R. ÚSES a biodiverzita – spása či prokletí? [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [cit. 15.1.2021]. 8 ČÍŽEK, L., BENEŠ, J., KONVIČKA, M. Úbytek hmyzu. Špatné zdokumentovaná katastrofa? [online]. Živa. 2019, č. 5, s. 247-250. [cit. 15.1.2021]. 9 YOSHIMURA, M. Effects of forest disturbances on aquatic insect assemblages [online]. Entomological Science. 2012, roč. 15, č. 2, s. 145-154. [cit. 15.1.2021]. 10 BASSET, Y., LAMARRE, G.P.A. Toward a world that values insects [online]. Science . 2019, roč. 364, č. 6447, s. 1230-1231. [cit. 15.1.2021]. 11 Deutches Zentrum für Luft-und Raumfahrt. DLR studies interactions between flying insects and wind farms [online]. 26.3.2019. [cit. 15.1.2021]. 12 POVOLNÝ, D. Vliv umělého světla na hmyz [online]. Veronica . 2010, č. 2, s. 5. [cit. 15.1.2021]. 13 LEWIS, S.M. etc. A Global Perspective on Firefly Extinction Threats [online]. BioScience . 2020, roč. 70, č. 2, s. 157-167. [cit. 15.1.2021]. 14 ČÍŽEK, L., BENEŠ, J., KONVIČKA, M. Úbytek hmyzu. Špatné zdokumentovaná katastrofa? [online]. Živa . 2019, č. 5, s. 247-250. [cit. 15.1.2021]. 15 SÁNCHEZ-BAYO, F., WYCKHUYS, K.A.G. Worldwide decline of the entomofauna: A review of its drivers [online]. Biological Conservation. 2019, č. 232, s. 8-27. [cit. 15.1.2021].

102

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ