ČPŽP 61

3/2021 vědecká TÉMAta Jak již bylo zmíněno v úvodu kapitoly, příznivým prostředím pro rozvoj dnes ohrožených hmyzích populací jsou nízké a střední lesy, ve kterých se hospodaří výmladkovým způsobem. Na tomto místě je vhodné zmínit, že až do novely les- ního zákona č. 314/2019 Sb., která částečně nabyla účinnosti 29. 11. 2019, lesní zákon kategorii nízkých a středních lesů explicitně nezmiňoval (avšak ani nezaka- zoval). Novela jejich existenci zakotvila v § 33 lesního zákona, kde pro lesy nízké a střední, umožnila provádět těžbu mýtní úmyslnou již po 20 letech. Vzhledem k faktu, že pro tento typ lesů je typická doba obmýtí mezi 4 a 50 lety, lze tuto změ- nu jistě považovat za přínosnou. Pro úplnost je třeba doplnit, že v případě lesů vysokých byla doba růstu stromů zachována na 80 let. Stejná novela byla v rámci předmětné problematiky přínosná i z hlediska za- chovávání vyššího objemu mrtvého dřeva v lese. Konkrétně do lesního zákona přidává nový odstavec v ustanovení § 33 odst. 3, které zní: „ Za účelem předcháze- ní degradace lesní půdy a pro zachování mimoprodukčních funkcí lesa ponechává vlastník lesa v lese odpovídající množství těžebních zbytků a na dožití a k zetlení určených stromů či jejich částí. Ministerstvo stanoví právním předpisem podrob- nosti o minimálním množství a způsobech ponechání těžebních zbytků a na dožití a k zetlení určených stromů či jejich částí .“ Aby však byla k vydání prováděcího předpisu poskytnuta dostatečná časová dotace, byla účinnost tohoto ustanovení stanovena až na 29. 11. 2021. Druhou stranu mince lze spatřovat ku příkladu v ustanovení § 31 odst. 4 les- ního zákona, dle kterého „je zakázáno snižovat úmyslnou těžbou zakmenění po- rostní skupiny pod sedm desetin plného zakmenění; to neplatí, jestliže se prosvětlení provádí ve prospěch následného porostu nebo za účelem zpevnění porostu.“ Přestože je na základě výše zmíněné novely dovoleno dřeviny těžit v mladším porostním věku, chybějící bližší upřesnění termínu následný porost je pro případnou trans- formaci vysokého lesa na les střední a nízký problematické. Prakticky jediným vý- kladem, který může tento přerod umožnit, je uznání výmladkového dřeva za ná- sledný porost, jelikož v opačném případě není pravděpodobná dostatečná světlost lesa právě pro vývoj spodní výmladné etáže a s ní i dostatečně slunných stanovišť pro hmyz. 43 Je ovšem třeba doplnit, že zákonodárce si je této problematiky do jisté míry vědom, jelikož jedním z pozměňovacích návrhů výše zmíněné novely lesního zákona bylo snížení hranice minimálního zakmenění v lesích ochranných a lesích zvláštního určení na pět desetin plného zakmenění. 44 Tento návrh však nebyl přijat. 43 ČÍŽEK, L, ŠEBEK, P., HAUCK, D., FOLTAN, P., OKROUHLÍK, J. Management populací evrop- sky významných druhů hmyzu v České republice: Páchníky hnědý (Osmoderma barnabita). České Budějovice: Entomologický ústav, Biologické centrum AV ČR, v.v.i., 2015. Str. 36. 44 Pozměňovací návrh č. 00159337 Radka Holomčíka k zákonu č. 289/1995 Sb., o lesích (sněmovní tisk č. 408)

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

111