ČPŽP 61

3/2021 vědecká TÉMAta Vytváření a obnově vhodných stanovišť hmyzu nepřispívá ani zákaz pastvy dobytka v lesích dle § 20 odst. 1 písm. n) lesního zákona. Tento zákaz je opět spjat s rozšířením vysokých lesů, ve kterých je pastva považována za nežádoucí. V pří- padě nízkých a středních lesů minulosti však byla lesní pastva činností prospěš- nou, což lze doložit také jejím postupným obnovováním například v sousedním Německu. 45 Stejně jako v předcházejícím případě i zde došlo v rámci přípravy no- vely č. 314/2019 k pokusu o změnu, a to zrušením předmětného ustanovení. 46 Ani tento pozměňovací návrh se však do konečné podoby zákona nepodařilo prosadit. Poslední problematické ustanovení je možno spatřovat v § 31 odst. 2: „Při mýtní těžbě úmyslné nesmí velikost holé seče překročit 1 ha a její šíře na exponova- ných hospodářských souborech jednonásobek a na ostatních stanovištích dvojnáso- bek průměrné výšky těženého porostu. Šířka holé seče není omezena při domýcení porostních zbytků a porostů o výměře menší než 1 ha. […]“ Stejně jako v případě nadměrného zakmenění i nedostatečná šíře holé seče může být problémem při pokusech o přeměnu vysokého lesa na les nízký či střední z důvodu nevhodných podmínek pro vývoj světlomilných rostlin. 47 Snaha zákonodárce zde však jde spíše směrem opačným, tedy dále omezit šíři holé seče s cílem zabránění erozi a degra- daci půdy. 48 Zcela protichůdným problémem je pak vytváření holosečných holin za současného transportu prakticky veškeré dřevní hmoty, a tedy likvidace případ- ných existujících i budoucích hmyzích stanovišť. O to význačnější může tato situace být za předpokladu, že přestože je šíře jednotlivé seče limitována, na základě přiřa- zování sečí může celková plocha holiny během krátké doby výrazně růst. 49 Zmíněný problém by však mohl být řešen zmíněnýmnovým ustanovením § 33 odst. 3 lesního zákona, které vlastníkovi povinnost zanechání těžebních zbytků ukládá. Nebylo-li řečeno jinak, pravidla uvedená výše jsou pravidly obecnými stano- venými zejména pro lesy hospodářské, tedy pro lesy, kde jsou produkční funkce nadřazeny funkcím mimoprodukčním. Vhodným institutem pro ochranu stano- višť ohrožených hmyzích jedinců tak představují lesy zvláštního určení, jež dle statistik tvoří na celkové rozloze lesů okolo 23 %. Dle § 8 lesního zákona jsou takovými obecně lesy, které se nacházejí v pásmech hygienické ochrany vodních 45 KONVIČKA, M., ČÍŽEK, L., BENEŠ, J. Ohrožený hmyz nížinných lesů: Ochrana a management . Olomouc: Sagittaria, 2006. Str. 32. 46 Pozměňovací návrh č. 00159329 Radka Holomčíka k zákonu č. 289/1995 Sb., o lesích (sněmovní tisk č. 408) 47 ČÍŽEK, L, ŠEBEK, P., HAUCK, D., FOLTAN, P., OKROUHLÍK, J. Management populací evrop- sky významných druhů hmyzu v České republice: Páchníky hnědý (Osmoderma barnabita). České Budějovice: Entomologický ústav, Biologické centrum AV ČR, v.v.i., 2015. Str. 37. 48 Pozměňovací návrh č. 00159309 Radka Holomčíka, Markéty Pekarové Adamové, Dany Balcarové a Vlastimila Válka k zákonu č. 289/1995 Sb., o lesích (sněmovní tisk č. 408) 49 KRÁSA, A. Ochrana saproxylického hmyzu a opatření na jeho podporu. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2015. Str. 23.

112

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ